Mendelovo muzeum znovu po rekonstrukci, která započala loni v listopadu, přivítalo své návštěvníky v sobotu 8. března 2025 – přesně 160 let od přelomové přednášky (uskutečnila se 8. března 1865 v tehdejší reálce v Jánské ulici), v níž opat, učitel a vědec Gregor Johann Mendel definoval pravidla dědičnosti. Během znovuotevření, které se stalo součástí oslav Mezinárodního Mendelova dne, se propojila minulost se současností.
V bazilice bylo možno zastihnout během komentované prohlídky Elišku Rejčku, zakladatelku kláštera cisterciaček, v prostorách muzea se pak účastnící mohli blíže seznámit s Mendelem i hudebním skladatelem Leošem Janáčkem, který v budovách augustiniánského opatství na Starém Brně jako mladý fundatista pobýval a získával hudební vzdělání. Co se v opatství dělo za Mendelova života, až s jeho přesahem k současné genetice, pak v jedné z přednášek (Evropské genomy a Mendel) shrnula prorektorka Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová.
„Jelikož jsem historik, často se mne ptají, kam do minulosti bych se chtěl nechat přenést, kdyby existoval stroj času. Nebylo by špatné, kdybych se mohl přesunout na počátek roku 1865 do Brna, a tak dva roky pobýt. Důvodů je víc. Podíval bych se, jak na německém gymnáziu studuje 16letý Tomáš Masaryk – zajímalo by mne, co by mi řekl – a navštívil bych klášter, kde bych v téže době zastihl o pět let mladšího Leoše Janáčka,“ připomněl část slavné historie i osobnosti spojené s opatstvím, Brnem i Masarykovou univerzitou během slavnostního znovuotevření muzea prorektor Masarykovy univerzity pro personální politiku, akademické a kulturní záležitosti Jiří Hanuš. „A chtěl bych zažít výměnu opatů, vždyť opat Cyril František Napp určoval kulturní a společenský život na Moravě, a chvíle, kdy se stal Gregor Johann Mendel opatem, to musela být nádherná sláva,“ dodal Jiří Hanuš s tím, že tyto střípky historie jsou něčím, co nás dodnes spojuje, ať už jde o Mendelův život, dějiny kláštera nebo univerzitní dějiny. „Jde o podhoubí, ze kterého žijeme – a přibývá něco dalšího: CEITEC, Ústav lékařské genetiky a další. A tehdy také vznikal nový svět,“ upřesnil paralely Jiří Hanuš. Mendelovo muzeum je součástí Masarykovy univerzity od roku 2007. Jeho hlavním úkolem je nadále uchovávat a rozvíjet Mendelův odkaz a postupně představovat široké veřejnosti také výsledky výzkumů, pravidelně se v refektáři muzea a nově i ve skleníku konají odborné přednášky.
Na další propojení, nejen mezi stoletími, ale také institucemi a Masarykovou univerzitou s opatstvím pak poukázala ředitelka Mendelova muzea Blanka Křížová, která se události účastnila v historickém dobovém kostýmu. „Augustiniánské opatství, v jehož prostorách muzeum sídlí, získalo na opravu dotaci. Jde určitě o největší přeměnu podoby muzea od jeho založení, nic podobného se v takovém rozsahu za posledních několik let nerealizovalo,“ uvedla ředitelka muzea.
Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity má nyní nově zrekonstruované prostory recepce včetně šatních skříněk a kavárny, podařilo se obnovit podlahy, stropy i výmalbu. Změn se dočkala také expozice G. J. Mendel: Příběh skromného génia, kde se vybudovala nová klimatizace. Novou podobu má také stálá expozice Genetika aneb Podivuhodná cesta do jádra buňky, která je více interaktivní a jejímž otevřením muzeum oslavilo Mendelovo 200. výročí narození.
„Po rekonstrukci se jednoznačně zlepší komfort návštěvníků. Vše bude vzdušnější, více prosvětlené a účelně minimalistické. Projekt rekonstrukce přitom rovněž respektuje původní architekturu a zachovává tak jedinečnou atmosféru historických prostor,“ doplnila ředitelka Blanka Křížová. U vchodu vznikl nový recepční pult, který má výrazný tvar, a nové černobílé ladění vstupní části muzea na stávající expozici o Mendelovi navazuje. Recepce pak pokračuje kavárnou, která vznikla na místě původních kancelářských prostor.
Fotogalerie: