Středisko vědeckých informací na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity je moderní knihovna, kterou charakterizuje nejen bohatý elektronický a tištěný fond, ale i poskytování poradenských služeb a vytváření datových analýz. V útulném prostoru knihovny se tradice prolíná se soudobými uživatelskými potřebami, do nichž patří mimo jiné i dobře vybavená tvořivá dílna. O aktivitách a rozvoji knihovny jsme hovořili s jejím vedoucím Jiřím Poláčkem.
Ekonomicko-správní fakulta byla založena v roce 1991 jako první z polistopadových fakult Masarykovy univerzity. Kde fakulta a její knihovna sídlila, než se přestěhovala do novostavby v Pisárkách?
Ekonomicko-správní fakulta získala provizorní sídlo v bývalé Cyrilometodějské záložně na Zelném trhu poté, co ji opustila právnická fakulta. Protože se prostory nejen z kapacitních důvodů ukázaly jako nevyhovující, vznikl projekt na novou budovu, která se měla postavit v areálu kolejí Masarykovy univerzity na Vinařské ulici. Stavba nové fakulty začala v roce 1995. Mezitím však byla budova na Zelném trhu prodána a ekonomicko-správní fakulta se přesunula do dalších provizorních prostor Vysokého učení technického v ulici Antonínská. Novostavba využívající terasovitý terén na Lipové 41a byla dokončena v roce 1998.
Součástí stavebního projektu bylo také Středisko vědeckých informací. Proč používáte v rámci knihoven Masarykovy univerzity tak výrazně odlišný název?
S názvem Středisko vědeckých informací přišel můj předchůdce a zakladatel knihovny Jaroslav Nekuda, který za svou práci získal Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity. Já jsem za tohle pojmenování rád, protože to mnohem lépe vysvětluje naše fungování. Přestože půjčujeme knihy a staráme se o fond, tou hlavní činností je zpřístupňování vědeckých informací v naší akademické komunitě. Ty se v mnohem větší míře nacházejí v elektronických zdrojích a databázích než v tištěných knihách. Cílem naší knihovny je nejenom předávání informací, ale také dovedností, které je možné rozvíjet v naší tvořivé dílně.
Knihovna zvenku vypadá malá. Kolik je v ní míst a týmových studoven?
Prostory knihovny skutečně klamou. V tomto patře budovy jsou stropy vysoké přes čtyři metry, proto je knihovna asi ze 75 procent přepažena tak, že má i mezipatro. Celkově máme 125 studijních míst. Co se týká studoven, máme jeden oddělený prostor, který je vybaven osobními počítači a stoly, ke kterým je možné připojit notebooky. Součástí knihovny jsou čtyři týmové studovny, říkáme jim studijní boxy, které si uživatelé mohou rezervovat přes formulář. I když jsou primárně určené k týmové práci, pokud nejsou obsazené, mohou je studující využívat i individuálně. Kapacita týmových studoven je od 6 až po 14 osob. Díky posuvné stěně můžeme dvě týmové studovny propojit tak, že vznikne prostor až pro 22 osob.
V budově fakulty jsou k dispozici místa, kam si návštěvníci mohou sednout do křesel, na sedačky, je tu i menší kavárna. Máte relaxační zóny i v prostoru knihovny?
V knihovně jsou místa koncipovaná jako čítárna anebo pro relaxaci. Máme tady gauč a dvě speciální akustická křesla, která ze tří stran do výšky obklopují čtenáře a snižují hluk. Nově jsme pořídili i deky, aby čtenářky a čtenáři mohli odpočívat v lepším teplotním komfortu. Pokud se chtějí odreagovat jiným způsobem, mohou využít hlavolamy a puzzle.
Součástí knihovny je i tvořivá dílna. Jaká zařízení je v ní možné využívat?
V našem Makerspace mohou proškolení uživatelé pracovat s plotterem, 3D tiskárnou, laserovou gravírkou, lze využívat plackovač a nově jsme koupili šicí a vyšívací stroj. Současně tam může pracovat 6 až 8 osob. K vybavení tvořivé dílny patří i brýle na virtuální realitu, ty je však z prostorových důvodů nutné vypůjčit si a používat v jiných vhodných prostorách na fakultě.
Je knihovní fond zaměřen pouze na ekonomickou literaturu? Kolik má jednotek?
Máme literaturu specializovanou přímo na ekonomii, finance, účetnictví, pojišťovnictví, obchod, management, marketing, statistiku a regionalistiku, ale také na historii, filozofii, sociologii, politologii a právo. Zejména oblast účetnictví je silně provázána s legislativou, kde se nám generuje nejvíce rychloobrátkové literatury – týká se to například DPH či problematiky mezd. Rok 2024 jsme uzavřeli s 67 358 jednotkami, kam nezapočítáváme vyřazené a ztracené tituly.
Vyučuje se na fakultě ze skript, nebo spíše ze zahraniční odborné literatury?
Fakulta se snaží transformovat na školu, kde se učí primárně podle zahraničních učebnic. V případě již zmíněného účetnictví je pochopitelně nutné vycházet z české legislativy, ale studijní obory týkající se vedení podniků, marketingu a podobně využívají především anglicky psané tituly. Mnohé z nich vyučující určí jako povinnou literaturu, kterou se snažíme zajistit v elektronické podobě ideálně tak, aby si ji mohlo číst více uživatelů zároveň. Licence na zahraniční publikace jsou drahé, pořízení jedné elektronické učebnice může dosáhnout až do výše 30 000 korun. Tím, že je daný odborný titul, například International management: culture, strategy, and behavior, určen každoročně pro 100 až 200 studentů, je smysluplné ho pořizovat právě v této formě. Ale například Zásady ekonomie od Gregoryho N. Mankiwa jsou pro nás v elektronické podobě z finančního hlediska nedostupné, proto je máme pro naše studenty v několika desítkách výtisků.
Převažuje ve fondu poměr cizojazyčné literatury vůči české?
Dlouhodobě narůstá anglicky psaná literatura, momentálně je to přes 30 procent. Pokud pominu slovenštinu, pak již jen velice okrajově máme publikace v němčině. Tato čísla jsou ale zkreslená tím, že se ze začátku kupovalo do knihovního fondu víc české literatury – byla dostupnější a také se vyučovalo převážně v českém jazyce.
Ekonomické obory vyžadují co nejaktuálnější literaturu. Naleznou uživatelé ve fondu i nějaké starší publikace?
My se skutečně orientujeme na současnou literaturu. Historické publikace v naší knihovně proto nejsou záležitostí staletí, ale desítek let. Protože bojujeme s nedostatkem místa pro uložení, staré publikace fyzicky vyřazujeme. Příkladem je historická sbírka zákonů Československé republiky od roku 1918 do osmdesátých let, která na polici vypadala honosně, ale prakticky ji nikdo nevyužíval. Pro uživatele, kteří by o ni měli zájem, je dostupná v elektronické podobě.
Existuje u ekonomické literatury, která rychle stárne, nějaké pravidlo, jak často a co můžete vyřazovat?
Naše interní pravidlo je, že vyřazujeme duplicitní výtisky knih, které jsou deset a více let staré a podle statistik půjčování už nejsou žádané. To znamená, že jeden výtisk si ponecháme a další vyřazujeme. Vloni v létě se nám díky projektu z Integrálního operačního programu podařil problém s nedostatkem místa částečně vyřešit. Pořídili jsme do skladu posuvné regály o kapacitě zhruba 50 000 knížek, což je pro knihovnu naší velikosti relativně velký prostor, který nám bude stačit asi na deset až patnáct let.
Co netypického si mohou uživatelky a uživatelé půjčit z vašeho fondu?
Netypický je fond deskových her, který máme tematicky zaměřený na hry rozvíjející ekonomické myšlení. Začali jsme ho budovat asi před pěti lety a postupně ho rozšiřujeme. Nejčastěji půjčovanými hrami jsou Monopoly a Kočičí klub. Stejně tak nabízíme elektronické čtečky knih Kindle, vybavené dotykovým perem, což umožňuje nejen čtení, ale také přímé zapisování poznámek. Výpůjčky deskových her i čteček jsou v rámci knihovních služeb zdarma, studující si je mohou půjčit i domů.
Na co se knihovna zaměřuje v rámci vzdělávání?
Středisko zajišťuje dva kurzy informačního vzdělávání, které jsou povinné pro všechny studenty prvního ročníku bakalářského studia. Pro prezenční studující je kurz Akademické psaní, pro profesní studium pak v lehce modifikované podobě Akademické a odborné psaní. Oba kurzy jsou v e-learningové podobě a my jsme jejich správci. To znamená, že připravujeme studijní materiály a průběžné testy, vyhodnocujeme a kontrolujeme, jak si vedou účastníci při plnění, a pokud je jejich součástí úvodní přednáška, tak ji zajistíme, ale nechodíme vyučovat do hodin.
E-learning je více preferovaný, než běžný kurz?
Nejde tak ani o preferenci studentů jako spíše o požadavek fakulty. Naše e-learningové kurzy jsou zamýšlené tak, aby byly realizovatelné při velkém počtu studujících. Začali jsme s nimi už v roce 2010, což se nám zúročilo při pandemii covidu. Díky tomu jsme vlastní zkušenosti mohli poskytnout i jiným pracovištím. Protože jsme si vědomi toho, že jsou e-learningové kurzy pro masy, nabízíme také možnost individuálních konzultací, což nejčastěji využívají studující, kteří píší závěrečnou práci. Kromě toho jednou za semestr pravidelně organizujeme dobrovolný kurz zaměřený na nejčastější chyby v citování, kam se přihlásí kolem 15 až 20 studentů.
V čem pomáháte a co zabezpečujete pro akademickou obec? Vydáváte vlastní publikace?
Vlastní publikace nevydáváme, nicméně zajišťujeme určitou podporu pro vydávání vědeckých publikací, které jsou u nás na fakultě dvojího typu. Jsou to Working Papers čili série článků, které jsou publikovány předtím, než se je autoři pokusí uvést v odborném časopise. My k tomu přidáváme standardizované úvodní strany a zajistíme, že jsou texty indexovány v mezinárodních repozitářích; ve spolupráci s Nakladatelstvím Munipress přidělíme perzistentní identifikátor DOI (Digital Object Identifier). Druhým typem vědeckých publikací, které pomáháme vydávat, jsou Policy Papers, což jsou publikace poskytující analýzy k aktuálním politickým tématům a mohou sloužit jako podklad pro strategické rozhodování. Naše Policy Papers poskytují informace důležité pro investice, aktuálně se řeší například ekonomika ve zdravotnictví.
Jakých akcí se účastní vaše knihovna?
Knihovna sama o sobě organizuje Noc s Andersenem pro děti zaměstnanců nebo participuje na fakultním Orientačním týdnu. Ve spolupráci s ostatními knihovnami na univerzitě se pod společnou značkou MUNI LIB účastníme řady dalších akcí, ať už jde o Den brněnských knihoven nebo MUNI DAY a MUNI PhD Day. V současné době jednáme o účasti na dalších akcích jako Festival vědy pořádaný na výstavišti a CzecHopes pro středoškolské studenty. Uvažujeme také, že budeme pro studující, kteří nastupují do prvního ročníku, připravovat seznámení s knihovnou.
Kolik pracuje knihovníků ve vašem týmu? Mají rozdělenou práci podle odborností?
V tuto chvíli je nás devět, i když aktuálně v součtu jen necelých sedm úvazků. Jdeme cestou specializace, takže jsou tu kolegyně, které se zabývají katalogizací, půjčováním knih, marketingem a konzultacemi k citacím nebo publikační agendou. Je tu specialista na tvorbu analýz, další kolega připravuje monitoring tisku a výběr knih pro akvizici. Kromě toho využíváme brigádníky z řad studujících, kteří vypomáhají u výpůjčního pultu, protože potřebujeme od pondělí do čtvrtka pokrýt dlouhou otevírací dobu, která je od 8 do 20 hodin.
Je ve vaší knihovně něco neobvyklého?
Stejně jako některé jiné Knihovny Masarykovy univerzity máme selfcheck na půjčování knih, ale jako jediní vlastníme regál i na samoobslužné vracení knih. A ještě u nás naleznete jednu kuriozitu – kabinku pro zkoušení oblečení z MUNISHOPU.
Čeho si považujete na „své“ knihovně?
V této knihovně pracuji už od roku 2001 a samozřejmě jsem si k ní vytvořil velice silný osobní vztah. Velice si vážím kolegyní a kolegů a oceňuji důvěru, kterou ke mně mají, a že nám to tady spolu velmi dobře funguje v podstatě už desetiletí. Doufám, že je i nadále jako lodivod na rozbouřeném moři provedu časy dobrými i zlými. Knihovnu se snažím vést ke specializaci týkající se analýz, a to nejenom publikační činnosti, což je podpora vědy, ale i manažerských dat, což je podpora pro vedení fakulty. Vytváříme analýzy například z přijímacího řízení, z dotazníkových šetření, z předmětové ankety a spoustu dalších.
