Do soutěže se mohou každý rok vždy na podzim přihlásit studenti prvních ročníků doktorských studijních programů ze čtyř brněnských univerzit. Ze 120 až 150 přihlášených postupuje do dalšího kola 50 projektů, z nichž odborná porota vybere 25 laureátů. Letos uspělo 16 doktorandů a doktorandek z Masarykovy univerzity a 1 doktorand z CEITEC MU, 5 ocenění putovalo na Vysoké učení technické v Brně a 3 na CEITEC VUT. Soutěž Brno Ph.D. Talent financuje město Brno, od roku 2009 ji pořádá ve spolupráci s JCMM (Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu). Letos mezi doktorandy a doktorandky rozdělilo celkem 9 milionů korun, což je ve srovnání s uplynulými ročníky o 750 tisíc korun více. Slavnostní vyhlášení soutěže a předávání šeků se uskutečnilo 19. března ve Sněmovním sále Nové radnice.
„Rozvoj výzkumu a inovací je součástí strategie města Brna, proto také město investuje do vědy a výzkumu 100 milionů korun, což vnímá jako investici do budoucna. Usiluje, aby Brno bylo špičkou v České republice, čehož je i udělování ocenění Brno Ph.D. Talent součástí,“ uvedla během ceremoniálu Anna Putnová, zastupitelka Magistrátu města Brna pro oblast inovací a spolupráce s výzkumnými organizacemi. „Jste to právě vy, ocenění, kdo budou řešit otázky zdraví, kvality života a technického pokroku,“ dodala a zároveň laureátům popřála další chuť do práce, osobní integritu, respekt a také víru v sebe i naději a lásku k bližním, kteří je ve vědeckém úsilí podporují. Ředitel JCMM Miloš Šifalda připomněl, že počet laureátů už od počátku soutěže přesáhl číslo 300 a popřál zúčastněným, aby pro ně oblast zkoumání nebyla jen práce, ale i zábava.
Mezi 17 oceněnými z Masarykovy univerzity jsou doktorandi a doktorandky z lékařské a přírodovědecké fakulty, fakulty informatiky a také z pracovišť RECETOX a CEITEC. Jejich projekty se zaměřují na onkologii, imunologii, neurovědy, evoluční biologii, biochemii, astrofyziku, ochranu životního prostředí i počítačovou vědu.
Doktorandka Renata Bartošová z lékařské fakulty, kterou od dětství bavila biologie, se ve svém výzkumu věnuje rakovině vaječníku. „Po příchodu na Masarykovu univerzitu mne víc a víc zajímala imunologie. Během bakalářského studia jsem se hodně zabývala rakovinou a možnosti léčby mi přišly fascinující. Imunologie mne nakonec přivedla i do výzkumné skupiny na Masarykově onkologickém ústavu, kde se věnuji nádorové biologii,“ vysvětlila. „Náš výzkum má přesah i do klinické praxe, takže doufáme, že pomůžeme pacientkám s ovariálním karcinomem zlepšit účinnost léčby, která v současné chvíli není ideální,“ dodala Renata Bartošová. Výzkum by tak do budoucna umožnil rozpoznat pacientky, které jsou vhodné pro imunoterapii, aniž by jejich organismus zatěžoval méně vyhovující způsob léčby.
Naopak doktorandka Kristýna Kuklová z přírodovědecké fakulty se dostala ke svému oboru – paleoparazitologii – víceméně náhodou. V sedmnácti letech se shodou okolností, když hledala brigádu, ocitla u vykopávek hřbitova. „Zajímaly mne osudy pohřbených, a tak jsem se rozhodla pro studium antropologie. A už v prvním semestru nám přišel e-mail, jestli se nechceme se spolužáky zapojit do projektu o paleoparazitologii. Přihlásily jsme se dvě a mne obor tak fascinoval, že už jsem se mu věnovala i v bakalářské práci. Nabízí spojení všeho – archeologie, antropologie i parazitologie, jde o kombinaci tří oborů, které jsou mi velmi blízké. Rozhodl osud,“ objasnila svůj výběr Kristýna Kuklová. Nyní se podílí na projektu, v němž se díky dávným parazitům podaří identifikovat oblasti, které se změnily a které dříve způsobovaly vyšší virulence parazitů. „Naše zkoumání by se dalo aplikovat na vývoj vakcín k prevenci proti budoucím epidemiím a zároveň by se dařilo cílit na konkrétní oblasti se zvýšenou virulencí,“ upřesnila laureátka.
Získané stipendium vnímají doktorandi a doktorandky nejen jako možnou finanční podporu ve studiu, která jim ulehčí soustředit se na výzkum bez nutnosti vedlejších přivýdělků, ale také jako možnost k pokrytí výdajů na zahraničních konferencích či stážích a při cestování. Někteří z nich však neváhají investovat získané stipendium do další výzkumné práce.
„Finance určitě chceme využít v laboratoři, kde momentálně nemáme na některé části výzkumu grantovou podporu. Díky stipendiu nebudeme ve výzkumu nijak finančně omezení a využijeme úspor. Myslím, že tyto peníze by se měly vrátit zpátky do vědy,“ uzavřela čerstvá držitelka titulu Brno Ph.D. Talent Kristýna Kuklová.
Držitelé ocenění Brno Ph.D. Talent 2024/2025
Jan Balabán, fakulta informatiky:
Informatika – Parametrizované algoritmy a strukturální vlastnosti
Cílem projektu je zkoumat twin-width, což je relativně nový grafový parametr. Je znám algoritmus, který na grafech s malou twin-width efektivně vyhodnotí libovolnou formuli prvořádové logiky. Tento algoritmus ale vyžaduje, aby byl spolu se vstupním grafem dodán certifikát malé twin-width. Hlavním cílem projektu je navrhnout algoritmy, které by tyto certifikáty počítaly.
Renata Bartošová, lékařská fakulta:
Onkologie a hematologie – Kdo bude mít prospěch z imunoterapie? Vliv stresu endoplazmatického retikula na imunitní dozor v karcinogenezi
Projekt je zaměřen na objasnění role stresu endoplazmatického retikula (ERS) v imunitním dohledu u ovariálního karcinomu (OC). Imunoterapie má v léčbě OC velký potenciál, současné imunoterapeutické přístupy však selhávají. Dosavadní poznatky ukazují, že modulace ERS může posílit imunitní funkce a zlepšit účinnost imunoterapie u OC.
Josef Bryja, přírodovědecká fakulta, RECETOX:
Fyziologie zvířat, imunologie a vývojová biologie – Model Robinowa syndromu u zebřiček: Spojení kožních fibroblastů wnt5a s malformacemi skeletu
Projekt se soustředí na populaci dermálních fibroblastů a jejich interakce s kostními kmenovými buňkami. Ačkoli dermální fibroblasty nejsou specificky skeletogenní, hrají klíčovou roli při podpoře tvorby skeletu. Výzkum přináší analýzu, jak změny v signalizaci Wnt5a pomocí modelu Danio rerio mohou narušením této dráhy přispět k onemocněním jako je Robinowův syndrom.
Marianna Dafčíková, přírodovědecká fakulta:
Fyzika – Astrofyzika – Výzkum gama záření pomocí miniaturních družic
Projekt si klade za cíl zjistit, jak umí ty nejmenší satelity přispět ke studiu nejsilnějších explozí ve vesmíru.
Areej Fatima, přírodovědecká fakulta:
Fyzika plazmatu – Biologicky inspirovaná pavoukovitá nanovlákna pro lepší fotokatalytické odstraňování mikropolutantů z odpadních vod
Projekt se zaměřuje na vývoj tkaniny na bázi g-C3N4, která napodobuje strukturu pavučiny pro fotokatalýzu viditelným světlem při čištění odpadních vod. Využitím plazmové technologie a optimalizací složení nanovláken nabídne tato tkanina udržitelné, vysoce účinné řešení pro rozklad mikropolutantů v reálném prostředí odpadních vod.
Sefa Furkan Demirci, lékařská fakulta:
Neurovědy – Agonisté receptoru GLP-1 jako inovativní farmakologická intervence u poruch spojených s užíváním návykových látek
Projekt se zaměřuje na hledání nových bezpečných a účinných způsobů léčby drogové závislosti. Využívá k tomu metodu operantní auto aplikace, při níž jsou laboratorní zvířata vycvičena k dobrovolnému užívání drogy, což je nejlepší model odpovídající průběhu závislosti u člověka. Projekt také zohledňuje možné rozdíly mezi pohlavími při léčbě závislosti, což je v této oblasti opomíjené téma.
Valentina Hrtoňová, lékařská fakulta:
Neurovědy – Výpočetní modely pro diagnostiku a intervenční techniky u epilepsie rezistentní na léky
Až čtyřicet procent epileptiků trpí farmakorezistentní epilepsií, u níž selhává běžná léčba a kde je operace často jedinou nadějí na odstranění záchvatů. Výzkum vyvíjí AI nástroje pro zdokonalení operací v epilepsii. Cílem projektu je lokalizovat oblasti generující záchvaty podle mozkové aktivity a snímků mozku a zlepšit tak přesnost a výsledky zákroků.
Jakub Hruška, CEITEC MU:
Vědy o živé přírodě – Vizualizace buněčné dynamiky nanočástic bez označení pomocí korelační mikroskopie
Cílem projektu je lépe porozumět interakci živých buněk s mikro- a nanočásticemi bez nutnosti jejich značení. Procesy jsou studovány pomocí in-situ korelační sondové a elektronové mikroskopie v podmínkách environmentální komory skenovacího elektronového mikroskopu, který umožňuje zobrazování živých nefixovaných buněk. Mikrofluidní zařízení by mělo zajistit dodávku NP k buňkám in-situ, tedy bez nutnosti vyjmutí vzorku z komory mikroskopu.
Viktor Kostohryz, lékařská fakulta:
Biochemie a molekulární biologie – Nevirové epizomální vektory pro účinnou a bezpečnou tvorbu buněk CAR-T
CAR-T buněčná terapie je nedávným pokrokem v oblasti onkologie. Umožňuje spolehlivou léčbu leukémií. Buňky při této terapii jsou geneticky upraveny tak, aby cílily na rakovinné buňky a selektivně je ničily. Tato léčba je však v poslední době spojována se vzácnou sekundární leukémií, která je odvozena přímo z CAR-T buněk, což omezuje možné širší využití této jinak účinné léčby. Projekt si klade za cíl vytvořit CAR-T buňky bezpečněji pomocí nevirových epizomálních vektorů.
Zuzana Krátka, lékařská fakulta:
Fyziologie zvířat, imunologie a vývojová biologie – Matrix metaloproteináza 9: kritický regulátor závažnosti onemocnění u klíšťové encefalitidy
Klíšťová encefalitida může vést k závažným neurologickým projevům, které souvisí s narušením krevně mozkové bariéry a vstupem viru do mozku. Pacientská séra obsahují zvýšené hladiny MMP-9, které integritu krevně mozkové bariéry ovlivňují. Projekt hodlá jako první využít in vivo modely na výzkum MMP-9 jako klíčového faktoru v patogenezi viru s cílem vyvinutí antivirové terapie.
Kristýna Kuklová, přírodovědecká fakulta:
Ekologická a evoluční biologie – Paleoparazitologie: Inovativní nástroj pro studium evoluční dráhy parazitů
Projekt se soustředí na vývoj pokročilých metagenomických metod pro analýzu environmentální DNA (eDNA) za účelem přesné identifikace dávných parazitů. Studium půdních sedimentů umožní sledovat původ a evoluci infekčních nemocí. Výsledky pak nejen prohloubí chápání epidemiologie parazitů, ale také přispějí k prevenci budoucích epidemií a zlepšení strategií kontroly infekcí.
Martin Kurečka, fakulta informatiky:
Základy informatiky – Bezpečné a spolehlivé učení posilováním pomocí omezení a naučených modelů
Projekt se zaměřuje na Reinforcement Learning (RL), metodu pro trénink autonomních agentů, jako jsou auta a roboti. Přestože RL našlo úspěšné uplatnění v oblastech jako robotika a finance, spolehlivost trénovaných agentů zůstává klíčovým problémem. Projekt má tři hlavní cíle: zdokonalit způsoby, jakými lze problémy modelovat jako úlohy RL, formálně ověřovat dlouhodobé „záměry“ agentů a vyvinout nové monitorovací techniky pro odhalování odchylek od těchto záměrů za běhu programu.
Milinda Lahiri, přírodovědecká fakulta, CEITEC MU:
Vědy o živé přírodě – Regulace stresových granulí v reakci rostlin na abiotický stres
Projekt si v souvislosti se změnou klimatu klade za cíl studovat stresové faktory v rostlinách vystavených tepelnému stresu a využít těchto poznatků k vygenerování plodin, které by byly vůči tomuto stresu odolné.
Johana Mayerová, lékařská fakulta:
Onkologie a hematologie – Komplexní analýza funkčního vysoce rizikového mnohočetného myelomu
Mnohočetný myelom je extrémně heterogenní onemocnění a nehledě na pokroky v terapeutických možnostech, které vedly k prodloužení průměrné doby přežití pacientů, stále existuje skupina tzv. functional high-risk (FHR) pacientů, kteří nejsou identifikováni standardní diagnostikou a mají kratší dobu přežití než ostatní skupiny. Cílem tohoto projektu je komplexní analýza FHR fenotypu za účelem popisu kauzálních aberací pro snadnější a cílenou identifikaci FHR pacientů.
Petra Pavelková, lékařská fakulta:
Onkologie a hematologie – Transkripční faktor FoxO1 v agresivitě a terapeutické rezistenci lymfoproliferativních nádorů
Projekt se zaměřuje na studium úlohy transkripčního faktoru FoxO1 v regulaci signální dráhy B-buněčného receptoru (BCR) u chronické lymfocytární leukémie (CLL). Možný vliv aktivity FoxO1 na expresi některých komponent BCR signalosomu a samotného povrchového receptoru by pak mohl souviset se vznikem adaptace CLL buněk k terapeutikům, a také se závažností průběhu tohoto onemocnění, což z FoxO1 činí zajímavý potenciální cíl v kombinované terapii.
Martin Sitte, přírodovědecká fakulta, RECETOX:
Vědy o životním prostředí a zdraví – Zkoumání světelného aparátu svítících mořských per
Na Zemi, a zejména v mořích, žije obrovské množství živočichů, kteří produkují světlo procesem zvaným bioluminiscence. Projekt se soustředí na charakterizaci dosud neprozkoumaného systému vyzařování světla u pérovníku svítivého (Pennatula phosphorea). Odhalení procesu má obrovský potenciál pro vývoj bioluminiscenčních nástrojů nové generace a také pro inženýrství dekorativních bioluminiscenčních rostlin, které mohou sloužit k osvětlení bez elektrické energie.
Michaela Vykypělová, přírodovědecká fakulta, RECETOX:
Vědy o životním prostředí a zdraví – Inovativní multioborový přístup k hodnocení zdravotních důsledků náhrad bisfenolu A
Bisfenoly jsou chemické látky, které se nacházejí v plastových výrobcích každodenní potřeby. Výzkum se zabývá vlivem těchto látek na dva vzájemně propojené systémy, které mají zásadní význam pro zdraví organismu: imunitní systém a střevní mikrobiom. Kromě pochopení zdravotních rizik spojených s bisfenoly je cílem vytvořit metodiku pro studium účinků chemických látek a přispět tak k vývoji a používání bezpečnějších a zdravějších materiálů.
