Projekt Informačního centra Přírodovědecké fakulty je dílem architektonické kanceláře Ing. arch. Radko Květa, která uspěla ve veřejné soutěži MU a byl jí tak přidělen nelehký úkol vyjít vstříc specifickým požadavkům školy. Mezi ně patřilo přání neporušit původní aulu, která se tak stala součástí centra, a také neskácet červený dub – strom úctyhodného věku rostoucí hned vedle nově postavené budovy. Kromě samotného architekta Květa, jemuž jsme v den otevření položili několik otázek, se na projektu Informačního centra autorsky podíleli také Ing. arch. Jiří Zrzavý a Ing. arch. Richard Mátl.
Jak jste spokojený s realizací vašeho projektu?
Výsledek naší práce se vždy odvíjí od souhrnu mnoha aspektů – financí, úrovně projektu, úrovně stavebních prací, úrovně dodavatele interiéru, času atd. Pokud budu hodnotit s přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem, tak jsme spíše spokojeni než nespokojeni. Pokud se oprostíme od výše uvedeného a budeme generalizovat, tak bych jisté rezervy viděl. Nespokojeni jsme byli s řemeslnou kvalitou v samém závěru prací, což je pravděpodobně důsledek nedostatku času a peněz.
Projektová realizace náročného architektonického zadání stavby Informačního centra připadla Architektonické kanceláři Radko Květ. Generálním dodavatelem pak bylo Sdružení ŽS Brno & OHL Přírodovědecká fakulta MU. Foto: Anna Pecková.
Při navrhování byl zvolen princip kontrastu. Dle našeho názoru se jedná o kontrast decentní. Kdyby záleželo pouze na nás, tak bychom asi přitvrdili, především v interiéru. Jedním z prvních leitmotivů byl „stroj na přenos informací“ a ten „stroj“ měl být nekapotovaný.
Co říkáte na to, že studenti Přírodovědecké fakulty nazvali z větší části prosklenou budovu Informačního centra symbolicky akváriem?
Pokud by se studenti cítili v budově jako ryba ve vodě, tak by to bylo vynikající. Ale i pouhé „pojmenování“ budovy je dobré, neboť je z toho cítit, že dům vzbuzuje jakési emoce – ať už kladné nebo záporné, to je jedno.
Navrhovali jste rovněž vnitřní vybavení Informačního centra? Studenti si již nyní všimli, že lampičky, které jsou fixně zabudovány v lavicích a není s nimi možno manipulovat, jim znemožňují pohodlné otvírání notebooků.
Ano, navrhovali jsme rovněž vybavení. Lampička je však oproti našemu návrhu osazena asi o pět centimetrů níže. Dále je třeba říci, že bychom samozřejmě preferovali kloubová svítidla, ale opět z důvodu šetření se hledalo co nejjednodušší řešení.
Je realizace vašeho projektu u konce?
Ještě zkusíme zabojovat o podobu náměstíčka. Pokusíme se prosadit původní návrh, k jehož realizaci nedošlo z finančních důvodů. V tomto návrhu by na náměstíčku před Informačním centrem měly být sochy, dřevěné sedací stupně, strom a pobytový trávník. Tušíme, že i vedení univerzity usiluje o dokončení náměstíčka v co nejkratším termínu.
