Jaký je váš postoj k zavedení školného na veřejných vysokých školách?
Školné – mnoho let diskutované a citlivé téma. Otázku vnímám ve dvou polohách: ekonomické a sociální.
Z ekonomického hlediska je VŠ vzdělání „statek veřejný“ i „statek soukromý“. Je zřejmé, že vzdělanost a úroveň vzdělanosti z makroekonomického hlediska má významným vliv na ekonomiku. Koreluje s velikostí hrubého domácího produktu. Současně je však VŠ vzdělání prostředkem uplatnění absolventa na trhu práce. Student si svoje studijní zaměření vzdělání vlastně volí a nese tak i zodpovědnost za svou uplatnitelnost. Stát dnes neurčuje žádná směrná čísla. Možnost svobodné volby studijního profilu mj. zdůrazňuji jako základní akademickou svobodu studenta na MU, tak aby si student mohl „vyladit“ svůj profil podle svých preferenci. Kromě toho na vzdělání je z ekonomického hlediska nutné pohlížet také jako na investici, která se zhodnocuje mírou mzdy na trhu práce. Z tohoto hlediska je tedy zavedení školného, jako formy spoluúčasti studenta na nákladech VŠ studia logické.
Ze sociálního hlediska je věc postavena především v poloze dostupnosti vzdělání pro různé sociální skupiny studentů a zejména jejich rodin. Téma je to velice citlivé. Pokud by mělo k zavedení dojít v ČR, budu usilovat o to, aby k tomu nedošlo dříve, než bude plně nastaven podpůrný sociální systém, bez kterého nepovažuji zavedení školného vůbec za myslitelné. Tento musí zahrnout především systém půjček, jejich státních garancí, nastavení jejich akceptovatelného úročení i splácení – obvykle zahájeném až okamžikem dosažení určité úrovně příjmu apod. Budu se zasazovat o prioritní zajištění sociální i právní ochrany studentů s plným vědomím všech ekonomických souvislostí. Také školy budou muset nastavit systém podpory studentů formou stipendií, a kritérií jejich přidělování – především talentovaným studentům. Kromě toho se z hlediska řízení ekonomiky školy domnívám, že školné by mělo být doplňkovým zdrojem financování a nemělo by jeho zavedení vést ke snížení příspěvku na vzdělávací činnost ze strany ministerstva školství, který již tak poměrově několik let klesá. Školné by také nemělo být jednotné, ale mělo by diferencovat dle kvality školy či alespoň ekonomické náročnosti studia, aby byl zajištěn jeho poptávkově-regulační efekt.
ZPĚT
Co si myslí kandidáti na rektora o školném
Strana 5 z 6