Žádné dobré časy nečekají v příštích letech tištěná média. Alespoň podle ekonomického novináře Miroslava Motejlka, který koncem dubna debatoval nejen se studenty informačních studií a knihovnictví filozofické fakulty o současnosti a budoucnosti médií. Prodeje novin i časopisů klesají, protože se od nich lidé odvracejí a berou zavděk internetovým zpravodajstvím. V důsledku toho se snižují i tržby z inzerce, takže majitelé tištěných médií mají čím dál méně peněz, a to se projevuje na kvalitě jejich produktu.
Minimálně částečným řešením situace je podle mnohých zpoplatnění obsahu zpravodajských portálů, jak to začátkem května udělalo devět mediálních organizací na Slovensku včetně lídrů novinového trhu, deníků SME a Pravda. K tomu se ale české deníky a jejich webové odnože zatím takto plošně nemají. Obávají se, že by kvůli zpoplatnění o čtenáře přišly.
Co tedy dělat? „Je to těžká věc. Ke zpoplatnění v takové míře, v jaké by bylo potřeba, podle mě v Česku nemůže dojít, protože stávající weby neposkytují tak kvalitní informace, aby za ně byli čtenáři ochotní platit,“ uvedl Motejlek, jehož postoj je pochopitelný vzhledem k tomu, co živí jeho – je většinovým vlastníkem a provozovatelem webu motejlek.com. Ten nabízí část obsahu jen uživatelům, kteří si zaplatili 12 tisíc korun bez daně ročně.
Motejlkův web je v Česku pionýrským projektem. Autor ho vybudoval bez zázemí velkého vydavatelství a od začátku platí, že část obsahu je volně přístupná, ale za část uživatel platí. Motejlek, který více než deset pracoval pro Lidové noviny, se v něm zaměřuje na informace ekonomického charakteru, referuje především o fúzích firem, jejich ziscích či ztrátách. „Mým cílem bylo vybudovat web se seriózními informacemi ze světa byznysu, které se jinde nepíší a u mě se k nim čtenář dostane jako první,“ popsal autor a dodal, že v současnosti je projekt soběstačný a generuje i peníze pro další rozvoj. Zatímco dnes žije částečně ze zisku z inzerce a částečně z předplatného, do budoucna by se poměr měl změnit.
Ale ne směrem k nárůstu inzerce, jak je dnes nejen v České republice zvykem. „Přikláním se k rostoucímu zastoupení článků za peníze, chci, aby lidé za dobré informace platili, protože bez toho kvalitní žurnalistiku dělat nejde,“ podotkl žurnalista, s jehož názorem se ovšem neztotožňují všichni odborníci na média. Nedávno se proti placenému zpravodajství ohradili například editoři britského deníku Guardian a týdeníku The Sunday Times. Nejčastěji padají argumenty, že zpoplatnění brání svobodnému přístupu k informacím.
Raději psát pro komunitu než pro masu
Podle organizátorů měla být Motejlkova přednáška dalším střípkem do celé rozsáhlé debaty. „Je jedním z mála lidí v Česku, kteří se mohou fundovaně vyjadřovat k tomuto přístupu publikování. Může hovořit i o shromažďování velmi aktuálních cenných informací v dnešní době, což je pro studenty také přínosné,“ zdůvodnila volbu hosta Pavla Kovářová z Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty MU.
Debata se ovšem netočila jen kolem financování médií. Došlo i na další tendence ve směřování zpravodajství. „Média by se měla orientovat více komunitně, a ne se za každou cenu snažit zaujmout co nejvíce lidí. Podle mě je lepší definovat si jasně svoji čtenářskou základnu, která je médiu věrnější,“ zamyslel se Motejlek a dodal, že sám naráží na to, že nikdy nemůže oslovit širokou veřejnost, protože na to nemá kapacitu, schopnosti ani znalosti, a proto se drží výhradně ekonomických témat.
