
Co vše jste musela udělat pro to, abyste byla přijata do této soutěže?
Práce, kterou jsem do soutěže poslala, byla zkrácenou verzí mé bakalářské práce. Na soutěž mne upozornila Mgr. Fátima Néry-Plch, které jsem za to velmi vděčná. Řekla jsem si, že za zkoušku člověk nic nedá, a vyšlo to. Byla jsem vítězstvím překvapena, nečekala jsem, že první i druhé místo získají práce napsané v portugalském jazyce, už proto, že na slavnostním předávání cen bylo deset velvyslanců, z nichž jen dva z portugalsky mluvících zemí.
O čem vaše práce pojednává a co vás vedlo k výběru tohoto tématu?
Práce se v originálu jmenuje Algumas expressoes da saudade do Brasil, což v překladu znamená Některé projevy brazilské nostalgie. V práci jsem analyzovala sedm básní a písní brazilských autorů, které pojednávají o stesku po Brazílii, a také se zmínila o etymologii slova saudade a zdůraznila důležitost spojení mezi literaturou a historií. Po roce v Brazílii mi bylo toto téma velice blízké.

Cenu převzala Klára Šimečková i ostatní výherci z rukou současné tajemnice Iberoamerické ceny Aymee Hernández Quesada, která je chargé d'affaires Kubánské republiky a jejíž velvyslanectví se letos ocitlo v roli sekretariátu soutěže Iberoamerická cena 2005. Foto: Archív Iberoamerické ceny.
Studuji nyní jen němčinu, protože jsem si o půl roku prodloužila bakalářské studium. Bakalářskou zkoušku z portugalštiny jsem složila již v červnu 2005, nyní mě tedy čekají zkoušky na druhém oboru. Ve studiu portugalštiny chci stoprocentně pokračovat, protože její studium mě baví a vnitřně naplňuje. Portugalština je jako můj druhý mateřský jazyk.
Co vás vedlo k výběru portugalštiny jako oboru?
Hlavním důvodem bylo asi to, že jsem strávila rok v Brazílii na výměnném studijním pobytu. Byla to pro mne skvělá zkušenost. Když jsem tam odjížděla, neuměla jsem portugalsky, kromě základních frází jako například mám hlad, žízeň, je mi tolik a tolik let, skoro nic a během několika měsíců jsem byla schopna domluvit se. Portugalštinu jsem - dalo by se říci - odposlouchala a snad proto k ní mám teď tak silný vztah. Po návratu z Brazílie mi bylo jasné, že se portugalštině budu chtít věnovat i do budoucna, pak už jsem se jen rozhodovala, jaký obor k tomu, abych neměla jen portugalštinu, protože si myslím, že studovat jen jeden jazyk nestačí.
Co vás na Brazílii a Latinské Americe nejvíce uchvátilo?
Na Brazílii mě uchvátila srdečnost a přívětivost lidi, jejich radost ze života. Přestože jsem u nich viděla spoustu bídy, uvědomovala jsem si, že se dokáží spokojit s tím málem co mají a nestěžují si. Žijí život takový, jaký je, a snaží se pořád usmívat. Když už jsem se zmínila o bídě, jedna z věcí, která se mi na Brazílii nelíbily, byly ohromné sociální rozdíly mezi lidmi. Poznala jsem lidi, co si mohli dovolit koupit několik domů, ale také lidi, kteří žili v malé dřevěné chatrči, kde neměli ani sociální zařízení a jejich děti spaly nahé v houpacích sítích. Ale Brazilcům to už připadá normální.

Iberoamerickou cenu již od roku 1994 každoročně vypisují velvyslanci iberoamerických zemí: Argentiny, Brazílie, Kuby, Chile, Španělska, Mexika, Peru, Portugalska, Uruguaye a Venezuely. Cílem soutěže je podnítit ve studentech zájem o Latinskou Ameriku a Pyrenejský poloostrov. Soutěže se mohou zúčastnit všichni čeští studenti vysokých škol se španělsky nebo portugalsky psanou prací, která se vztahuje k Latinské Americe či Iberskému poloostrovu. Rozsah práce je omezen na dvacet stran. Všichni účastníci soutěže obdrželi v prosinci během ceremoniálu na Univerzitě Karlově diplomy a první tři výherci navíc získali finanční odměny v hodnotě 1000, 750 a 500 dolarů. Letošní první místo obsadila studentka Masarykovy univerzity Klára Šimečková za svou portugalsky psanou práci Některé projevy brazilské nostalgie, na druhém a třetím místě pak skončili studenti Univerzity Karlovy: Jan Němec s prací ve španělském jazyce Portugalský tropikalismus: pevný základ pro současné vztahy mezi portugalsky hovořícími zeměmi? a Hana Bortlová se španělsky psanou prací Zítřek Španělska: orální historie protifrankistické guerrilly (1945-1952). Bližší informace o soutěži naleznete na stránkách http://www.premioibam.cz.