Seminář o ICRC: fakta jsou na stole

Záměr založit v Brně ve Fakultní nemocnici u sv. Anny Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) ve spolupráci s pracovišti zřizovanými světově proslulou nadací bratří Mayů, zejména pak s klinikou Mayo se sídlem v minnesotském Rochesteru, je v podmínkách České republiky projektem zcela unikátním. Na rozdíl od vstupu zahraničních investorů, kteří do České republiky přicházejí využívat levné pracovní síly pro masovou produkci konzumního zboží, jedná se zde o investici do mozků a projekt zahrnující zapojení tvůrčích sil v oblasti výzkumu, vysokoškolského vzdělávání, zdravotnictví i průmyslu a obchodu.

První technologický park v oblasti zdravotnictví, který by tím v Česku vznikl, by dovolil v domácích podmínkách kombinovat špičkový medicínský výzkum s jeho bezprostředními dopady na kvalitu poskytované lékařské péče. Projekt je svou výší zhruba dvou miliard korun jen zdánlivě drahý – a to i tehdy, zapomeneme-li na zhruba stovku miliard, kterou již Česko formou investičních pobídek věnovalo na příchod investorů evidentně méně perspektivních. Tato suma by měla být čerpána v průběhu pěti let, pouze 115 milionů ročně by z toho připadlo na zdroje ministerstva zdravotnictví a finanční podíl by do něj vložilo také město Brno a Jihomoravský kraj.

Negativní ohlasy na vládou projednávaný projekt zazněly na podzim minulého roku od některých pražských kritiků. Upravený projekt měla projednat vláda na zasedání těsně před Vánocemi, ale z jednání byl tento bod stažen zřejmě proto, že se těsně před tím v tisku objevilo několik kritických názorů. Kritika se ovšem opírala především o emoce, autoři těchto názorů přiznávali neobeznámenost s projektem a negativní ohlas byl zčásti vyvolán odvoláním profesora Jana Černého v termínu a za okolností, kdy emotivní reakce založená na sympatiích pacientů nebo kolegů zákonitě musela převážit nad věcným posuzováním záměru strategické povahy. V této atmosféře málo vážila jasně deklarovaná podpora tří brněnských vysokých škol, jednomyslné doporučení Vědecké rady Masarykovy univerzity nebo intenzivní zájem kraje i města na tomto projektu.

Seminář potvrdil obecnou podporu projektu
Na odborný seminář, který v zájmu skutečného posouzení obsahu i přínosu projektu ICRC inicioval rektor Masarykovy univerzity prof. Petr Fiala s prorektorkou prof. Janou Musilovou, byli výslovně pozváni i všichni známí kritici projektu. S výjimkou brněnského profesora Jana Černého se však nezúčastnil ani jeden z nich. Výsledné vyznění semináře jednoznačně potvrdilo vědecké záměry a koncepce, na kterých projekt stojí, i obecnou podporu, kterou jeho uskutečnění mezi brněnskými odborníky požívá. Velké publicity se dostalo i vyjádření profesora Černého, který přislíbil svou spolupráci na projektu, pokud bude realizován.

Výsledky semináře jsou důležité pro jeho věcnou a otevřenou povahu, která je podstatou každého odborného a na faktech založeného posuzování problému. Na jeho půdě nebylo místo pro politiku a v otevřené komunikaci mezi vědci lze neúčast na něm – již proto, že bylo možné zaslat stanovisko také písemně – nebo nevyslovení záporného stanoviska některého z jeho účastníků hodnotit podle známého: „Kdo zná důvody proti, ať je vysloví hned, nebo ať mlčí navěky.“ Je nepochybné, že projekt má povahu strategické investice a že jeho zhodnocení bude znamenat největší přínos pro nastupující mladou generaci vědců. Pro některé osobnosti, které jsou „velké“ v domácím měřítku, může samozřejmě vstup skutečné výzkumné velmoci, kterou klinika Mayo je, znamenat ústup z piedestalu, na kterém je doma nikdo neohrožuje. Není však základní povinností dobrého učitele mít radost z toho, když ho jeho žák o hodně přeroste?

Politika nebyla na programu semináře, ale právě proto je jeho výsledek cenný jako odborný podklad pro další rozhodování politiků. Fakta jsou na stole a je úkolem politiků ukázat, jaké závěry z těchto fakt učiní pro rozhodování ve věcech veřejných. Nikdo se v této situaci nemá na co vymlouvat.

Přesunutí se neslučuje s vědeckou etikou
Názor na to, co by fakticky znamenala možnost nerealizovat centrum ICRC v Brně, ale jako alternativu k tomu je umístit do pražského IKEMu, dobře vystihuje výsledek ankety kterou k této věci uspořádal zpravodajský server Aktuálně.cz: Z více než tisíce respondentů vyslovilo 85 procent názor, že by se jednalo o „regulérní krádež“ projektu vypracovaného brněnskými odborníky. Je těžké si představit etiku takových „vědců“, kteří by se obstrukcemi a vypouštěnými dezinformacemi nejdříve snažili zpomalit projednání projektu ve vládě, protože by se brněnskou konkurencí cítili ohroženi, následně by se snažili podpořit emotivní reakce proti projektu v Brně, aby poté jako triumfátoři zachránili tento špičkový projekt pro Českou republiku tím, že ho umístí k sobě do Prahy. Do spolupráce s nimi by se za daných okolností nikdo soudný nemohl pustit. Není ani co tímto způsobem „zachraňovat“, když mezi brněnskými odborníky i politiky existuje obecný souhlas s tím, že by se ICRC ve Fakultní nemocnici u sv. Anny postavit mělo a že nevyužít této šance by bylo velkou chybou. Nemluvě o tom, že výsledek ankety by stejnou měrou mohl být vztažen na poměry mezi volebními lídry v Praze a v Jihomoravském kraji. Ostatně schválení projektu neznamená, že by se některé parametry jeho finanční realizace nemohly ještě upravit.


Projekt ICRC má všechny předpoklady vytvořit v Brně centrum, které bude mít nikoli jen lokální, ale přinejmenším (středo)evropský význam – První lékařská fakulta UK ostatně se spoluprací s brněnským ICRC již dávno počítá. Zájmem České republiky by měla být podpora růstu mimopražských vědeckých kapacit, je-li podložen skutečnou kvalitou, nikoli jen zájmem dostat finance kvůli tomu, že jde „o region“, nikoli „o centrum“. Věřme tedy, že vláda ve věci ICRC brzy rozhodne a že se její rozhodnutí bude opírat o fakta, nikoli o uraženou ješitnost Prahy vůči Brnu. Mnohokrát bylo ostatně zdůrazněno, že prospěch by tento krok znamenal pro výzkum v celé České republice a zdaleka ne jen v medicíně jako takové.