Brněnští studenti dali včera jasně najevo, co si myslí o chystané reformě vysokých škol. Na protest proti změnám uspořádali pochod městem, jehož se zúčastnilo asi tisíc lidí, a přibližně tři stovky účastníků se pak sešly na navazující debatě na právnické fakultě. „Problém reformy není v jednotlivých formulacích, odmítáme její ideové základy,“ uvedl na shromáždění Václav Drozd, mluvčí iniciativy Brno za svobodné vysoké školy, jež diskusní sněm pořádala.
Tvůrcům iniciativy vadí především fakt, že tvorbu věcných záměrů zákona o vysokých školách a finanční pomoci studentů neprovázela dostatečná diskuse. „Jejich současná podoba představuje ohrožení akademické svobody a plné samosprávy univerzit,“ uvedl Drozd.
Absenci diskuse kritizují rovněž rektoři českých vysokých škol. „Naše stanovisko je takové, že oba záměry nemají pokračovat v legislativním procesu, protože neexistuje shoda na základních věcech,“ zdůraznil na debatě rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek a vyjádřil také zklamání nad tím, jak dosud ministerstvo školství se zástupci univerzit jednalo.
Co se školným?
Velká část prohlášení na včerejším setkání se týkala školného, s nímž věcný záměr zákona také počítá. Jeho zavedení má podle Beka řadu pro a proti. Univerzity by totiž další zdroj peněz v době snižujících se příspěvků od státu přivítaly.
Jinou optikou se na problematiku díval další host diskuse Anna Vašků, přednostka Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty MU: „Školné by bylo ospravedlnitelné jen v tom případě, kdy bychom přesně věděli, kam peníze z něj jdou a jak se kvůli němu omezí dotace ministerstva,“ podotkla Vašků, jíž se nelíbí tendence, že školné bude sloužit k dorovnání ztrát, které vysokým školám způsobuje snižování státního příspěvku. Ten bude navíc v dalších letech ještě menší, takže hrozí, že úměrně tomu by školné rostlo.
Nejen proto prezentovali včera zástupci iniciativy Za svobodné vysoké školy prohlášení, které se v dalších dnech promění v petici, k níž se budou moct sympatizanti hnutí připojit.
