Přejít na hlavní obsah

Termovizní kamera detekuje nádory i únik tepla

anotace_termovize_kamera.jpgO termovizní kameře většinou slýcháme ve zprávách, které informují o pátrání po pohřešovaných dětech. Někdo možná tuší, že se používá i při kontrole elektrických rozvodů nebo při zjišťování tepelných úniků na stavbách. Málokdo ovšem ví, že termovize se využívá i v medicíně jako pomocná diagnostická metoda.
Termovizní diagnostika byla v Evropě poprvé použita v roce 1961 v Anglii. Na vybraná pracoviště v Československu se dostala v roce 1970 a celkem brzy se jí začali zabývat i na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Kamera pořízená v tehdejších letech tu však sloužila až donedávna. Díky finanční podpoře Fondu rozvoje vysokých škol zakoupil Biofyzikální ústav LF MU v roce 2005 zcela novou kameru IR Snap Shot Model 525. Z prostředků FRVŠ byl také zakoupen notebook se specializovaným softwarem na zpracování termogramů a dataprojektor, s jehož pomocí mohou být výsledky měření prezentovány studentům. Hodnota celého zařízení se pohybuje okolo půl milionu korun.

Image
Místa s výrazně vyšší teplotou na termogramu lidského těla obvykle naznačují, že něco není v pořádku. V tomto případě byly termovizí diagnostikovány varixy (bílá barva).
Termokamera může být využívána například v plastické chirurgii při kontrole hojení transplantátů nebo při diagnostice různých zánětů a poruch prokrvení. Kamerou s vyšší citlivostí lze diagnostikovat také zhoubná nádorová onemocnění – například prsu, štítné žlázy, kloubů atd. Princip je přitom velmi jednoduchý: vyšetřovací místnost musí mít určitou stálou teplotu, pacient se v ní musí po dobu dvaceti minut aklimatizovat a snímaná část těla musí být obnažena. Kamera pak prostým stisknutím jednoho tlačítka zobrazí snímané podle teplot, nejstudenější části se zobrazují modře až černě, nejteplejší pak žlutě až bíle. Výrazně vyšší teploty pak upozorňují, že v daném místě něco není v pořádku. Co, to už musí být zjištěno jinou metodou. „Využití v medicíně je široké, ale až na některé výjimky se tato metoda musí kombinovat s dalšími, protože na základě termovize vzniklo poměrně hodně falešně pozitivních diagnóz – byl například diagnostikován nádor, který ve skutečnosti nebyl,“ vysvětluje prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc., přednosta Biofyzikálního ústavu LF MU. „Na rozdíl od jiných metod je termovize naprosto bezpečná, nedochází zde k žádnému ovlivnění organismu, je to neškodné,“ dodává MUDr. Věra Maryšková, která se možným využitím termokamer v lékařství dlouhodobě zabývá.

Jedná se také o jediné zařízení tohoto druhu na celé univerzitě. Proto se prof. Mornstein nebrání tomu, aby jej pro výzkumné účely v přiměřeném rozsahu využívala i jiná pracoviště. Kamera je však k dispozici i pro kontrolu tepelných izolací, rozvodů tepla či energie v budovách patřících univerzitě. „Za čtyři snímky při kontrole zateplení plus za jakýsi odborný posudek chtějí firmy tisíce korun,“ vypočítává prof. Vojtěch Mornstein, kolik by mohla univerzita ušetřit.

Image
MUDr. Věra Maryšková předvádí zpracování snímků z termovizní kamery ve specializovaném softwaru. Foto: Martina Šmídtová.
Z financí získaných z projektu FRVŠ byl pro účely výuky zakoupen například ještě fluorescenční mikroskop a k němu jako příslušenství digitální fotoaparát pro přenesení dat do počítače, dále monitor, pomocí něhož se sledují základní životní funkce pacienta, nebo měřící systém pro analýzu vysokofrekvenčních signálů. Projekt FRVŠ byl zaměřen především na inovaci demonstrační a měřicí techniky, která slouží k výuce biofyziky pro studenty všeobecného a zubního lékařství na LF či přímo pro studenty biofyziky na Přírodovědecké fakultě. S novým vybavením se počítá i v nově vznikajícím studijním oboru Radiologická fyzika.

Hlavní novinky