Když profesor Josef Podpěra v roce 1921 zakládal univerzitní herbář, asi netušil, že se za devadesát let jeho původně soukromá kolekce rostlin rozroste natolik, že se stane čtvrtou největší sbírkou v zemi. Herbář Masarykovy univerzity dnes obsahuje přes 620 tisíc položek, a i proto mu je věnována nová výstava v univerzitním kampusu v Bohunicích. V severním koridoru ve 2. patře je k vidění až do září.
Herbář dokumentuje nejen flóru z České republiky a bývalého Československa, ale obsahuje také exempláře z dalších zemí střední Evropy, oblasti kolem Středozemního moře, evropského Ruska, Sibiře i Severní Ameriky. „Severní polokouli máme zastoupenou velmi dobře, a to jak díky výměně s jinými institucemi, tak díky vlastním sběrům našich pracovníků. Naopak rostlin z tropického pásu máme relativně málo,“ říká Jiří Danihelka z přírodovědecké fakulty, kurátor herbáře a spoluautor výstavy.
Sbírka roste a odolává zubu času
Univerzitní sbírka se stále rozšiřuje, přibližně o čtyři až šest tisíc nových položek ročně. Tato zdánlivě nemoderní a archaická metoda má totiž své důležité místo i v dnešní přírodovědě. Díky herbářům tak botanikové mohou s jistotou dokázat, kde se která rostlina nacházela, anebo naopak nenacházela, v minulosti.
„Bez sbírek se neobejde ani poctivá molekulární systematika, poněvadž v herbářích se ukládají exempláře rostlin, jejichž DNA byla analyzována. Stalo se už několikrát, že za překvapivými výsledky byly sice správné sekvence nebo chromozomové počty, ale – jak se ukázalo později – také chybně určené rostliny,“ dodává pobaveně kurátor.
Herbář umožňuje také sledovat, zda se jeden rostlinný druh liší v závislosti na místě a čase, a je i jakýmsi archivem biodiverzity určité lokality. „Dodnes máme v naší sbírce sběry rostlin z míst, kde již dávno nerostou, například jeden druh orchidejí z Hádů, kde se tato rostlina nevyskytuje sto padesát let,“ potvrzuje Danihelka.
Výhodou herbáře je velká trvanlivost. „Pokud rostliny nezničí hmyz nebo neshoří, vydrží i stovky let. Častěji musíme vyměňovat herbářové archy, ty mají obvykle kratší životnost,“ podotýká Danihelka. Rozpadají se zejména nekvalitní dřevité papíry z 50. a 60. let. Dnes se proto používá archivní papír s takzvanou alkalickou rezervou, který odolává působení vzduchu i kyselému znečištění.
Výstavu Herbář Masarykovy univerzity připravilo Mendelovo muzeum MU ve spolupráci s ústavem botaniky a zoologie na přírodovědecké fakultě.
