Není to ani čistě nemocnice, ani vědecké pracoviště. Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které vzniklo při Fakultní nemocnici u sv. Anny, nabídne v těsné spolupráci s Lékařskou fakultou MU pacientům pozitiva obojího. Nově ve vlastní budově, která byla v říjnu slavnostně otevřena.
„ICRC je špičkové klinické centrum pro diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Spojuje výzkum, péči, vzdělávání i transfer technologií,“ tak popsal Tomáš Kára, vedoucí lékař centra, co se bude dít nejen v nové budově, ale co je vizí celého projektu.
Vědečtí pracovníci centra mají řadu výsledků už dnes. Členové jednotlivých týmů vydali 90 výzkumných publikací a získali granty v hodnotě 250 milionů korun. S novými podmínkami ovšem lékaři, vědci a také studenti Masarykovy univerzity získali nové možnosti.
Když se projekt připravoval, vybrali pro něj jeho tvůrci zcela záměrně dvě hlavní oblasti zájmu – kardiologii a neurologii. „Nemoci z těchto odvětví představují ve vyspělém světě až 60 procent příčin úmrtí. Pokud se nám podaří přispět ke zlepšení léčby pacientů, věříme, že výrazně pomůžeme celé společnosti,“ uvedl Kára.
On a jeho kolegové se věnují diagnostice, léčbě a prevenci těch nejzávažnějších chorob, jako jsou srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, poruchy srdečního rytmu, mozkové příhody, epilepsie nebo roztroušená skleróza.
Aktivity centra by měly postupem času pomoct mimo jiné těm lidem, jimž hrozí, že se budou muset podrobit transplantaci srdce. „Dnes máme poměr mezi počtem dárců a počtem lidí, kteří na nové srdce čekají, jedna ku deseti. Podle současných prognóz však vyroste až na jedna ku třiceti,“ přiblížil obtížnou situaci Kára a dodal, že vědci z ICRC se s ní nehodlají smířit. Proto dnes pracují hned na třech možnostech, jak nemocné srdce nahradit bez nutnosti zajistit jej od mrtvého dárce.
V první řadě usilují o vylepšení stávajícího umělého srdce. Pacienti dnes mohou nemocný orgán vyměnit za mechanickou pumpu, jejíž velká část se ale nachází mimo lidské tělo. „Snažíme se vylepšit pumpu tak, aby dokázala reagovat na nejrůznější situace stejně jako skutečné lidské srdce,“ nastínil Kára.
Cílem vědců je ovšem vyvinout srdce, které by bylo tzv. plně implantabilní a vešlo by se celé do člověka. „V tomto ohledu už děláme experimenty. Do nové technologie vkládáme velké naděje,“ dodal vedoucí lékař centra.
Přesto stále platí, že ideální by bylo poskytnout nemocnému plnohodnotnou náhradu ve formě lidského srdce. Badatelé proto testují různé způsoby, jak ho „vypěstovat“. Nadějně se jeví využití kmenových buněk, které lze transformovat v jakýkoliv druh tkáně.
„Podařilo se nám získat lidský myokard z lidské kůže,“ přiblížil Kára velký úspěch. Kdyby se podařilo novou srdeční tkáň skutečně vytvořit, mohli by s její pomocí lékaři hojit srdce, které poškodil například infarkt.
