Přejít na hlavní obsah

Deset let Testu studijních předpokladů

Pro přijetí na sedm z devíti fakult Masarykovy univerzity je už deset let potřeba skládat tzv. téespéčka.

Ukázka z Testu studijních předpokladů z roku 2012. Řešení najdete na konci článku.

Sedm fakult, sto variant testu, přes pět tisíc vymyšlených otázek a čtvrt milionu řešitelů. Tak by se daly statisticky shrnout kulaté narozeniny Testu studijních předpokladů (TSP), který se na Masarykově univerzitě používá v přijímacím řízení už deset let.

„Motivací k vytvoření testu bylo zjednodušení přijímaček jak pro univerzitu, tak pro uchazeče, který píše test pouze jednou bez ohledu na to, na kolik oborů se hlásí,“ vysvětluje Helena Klimusová, koordinátorka pro přijímací řízení a jedna z autorek takzvaných „téespéček“.

Test bylo potřeba vytvořit natolik univerzální, aby se hodil jako přijímací zkouška na co nejvíce oborů. Výsledkem je tedy jednotná podoba, kterou používá sedm z devíti fakult MU – kompletně vlastní přijímací test s důrazem na biologii má jen lékařská fakulta. Fakulta sociálních studií pak používá testy od společnosti Scio.

„Na rozdíl od oborových testů je TSP méně závislý na úrovni střední školy, kterou uchazeč absolvoval. Vyrovnává tak příležitosti uchazečů, protože zohledňuje hlavně jejich schopnosti,“ doplňuje Petr Květon, který spolupracuje na vývoji testů a také koordinuje přijímací řízení.

Důvod, proč Masarykova univerzita sáhla po jednotném testu, je však širší. Úspěch ve znalostní zkoušce totiž ještě neznamená, že se z vybraného uchazeče stane také promovaný absolvent. „Studijní předpoklady nezahrnují jen inteligenci studenta, ale také jeho předchozí znalosti, studijní návyky, motivaci ke studiu, osobnostní vlastnosti, jako je vytrvalost, odolnost vůči zátěži nebo psychickou vyrovnanost,“ vyjmenovává Klimusová, i když dodává, že to, zda i sebelépe vybraný uchazeč úspěšně dostuduje, mnohdy záleží i na dalších okolnostech.

„Spravedlivě a spolehlivě dokážeme testovat především kognitivní studijní předpoklady, tedy uchazečovy schopnosti,“ doplňuje Květon. Součástí testu jsou proto úkoly z oblasti numerického, symbolického, kritického i obávaného analytického myšlení. Znalosti se testují pouze okrajově. Přednost mají studijní předpoklady.

Vymyslet úlohu do TSP může trvat i několik hodin
Na výrobě TSP se podílí velký tým. Práce nejprve čeká autory takzvaných typových úloh. Pokud tyto prototypy schválí oponenti, mohou se začít vytvářet varianty otázek.

„Nejde o nic jednoduchého, protože autoři musí vytvořit dostatečný počet položek pro jednotlivé varianty testu tak, aby byly obsahově podobné a zároveň srovnatelně obtížné,“ popisuje jeden z autorů TSP Petr Květon. V tomto kroku je podle něj potřeba být obzvlášť opatrný, protože i malá, zdánlivě formální změna v zadání položky může vést k rozdílné obtížnosti.

Poté čeká připravené otázky několikakolová oponentura. „Vzhledem k tomu, že každá položka musí mít právě jedno správné řešení, zaměřují se oponenti především na jednoznačnost řešení a srozumitelnost zadání,“ doplňuje Helena Klimusová, další z autorek testu. A protože nezanedbatelné procento otázek přes oponenty neprojde, dohromady jich autoři během let vymysleli přes pět tisíc.

Příprava TSP začíná už v červnu po vyhotovení analýz z právě dokončených přijímacích zkoušek. Nové testy se pak připravují pro tisk koncem března následujícího roku. „Čas mezitím je vyplněn poměrně intenzivní prací,“ podotýkají koordinátoři.

Vymyslet úlohu do testu může být otázka několika minut, ale i hodin. „Někdy je jednodušší vymyslet zcela nový typ otázky než variaci na už použitou. Tam nám často dochází fantazie. Některé položky naopak lze modifikovat poměrně snadno,“ uvádí Květon.

Test se během deseti let poměrně výrazně proměnil. Základní okruhy otázek sice zůstávají podobné, prodloužil se však časový limit až na sto minut a zavedla se penalizace za špatné odpovědi. „Bodové srážky v původním testu nebyly, což dávalo zbytečný prostor náhodě při tipování správných odpovědí,“ říká Květon s tím, že ke změnám testu dochází na základě velmi podrobných analýz z minulých ročníků.

A samozřejmě se na každý ročník připravuje kompletně nová sada otázek. Každoročně se testy obohacují o další typy úloh. „Chceme prověřit schopnost uchazeče řešit dosud neznámé úkoly,“ vysvětluje Klimusová.

Část otázek se recykluje, ale nikdy ne v původní podobě, obsah typových úloh se mění. „Není to z naší strany projev lenosti, ale záměr – chceme ověřit i uchazečovu schopnost aplikovat již naučené. Ve studiu na vysoké škole to později také využije,“ dodává koordinátorka. I proto mohou uchazeči o studium najít všechny staré verze testů na webu nebo se na TSP zdarma připravit prostřednictvím e-kurzu.

TSP na jiné vysoké škole?
Přestože o testy během let projevily zájem i jiné, a dokonce i slovenské vysoké školy, prozatím se používají pouze na domovské univerzitě. Problém je ve značné vytíženosti týmu, který tvoří a oponuje úlohy.

„Pokud by nebyla druhá škola ochotná pořádat přijímací zkoušky ve stejném termínu jako Masarykova univerzita, museli bychom pro ni vytvořit samostatné varianty TSP, což by pochopitelně bylo časově dost náročné,“ vysvětluje Klimusová.

Řešení úloh: 1d; 2b

Hlavní novinky