Kvalita turnaje rok od roku roste

Podle poroty akademického mistrovství v debatování nejlépe zvládli svou úlohu ve finále Irena Zatloukalová a Martin Poliačik z týmu Extempoir. Irena byla navíc vyhlášena čtvrtou nejlepší řečnicí na turnaji.

Když se vyhlásilo téma finálové debaty, bylo na Ireně znát uspokojení. Znamená to, že jste se na toto téma nějak připravovali?
Irena: Ne, to určitě ne. Na celém turnaji byla témata hodně úzce vymezená, například téma „Tato vláda by zastavila soud se Slobodanem Miloševičem“, hodně specifická byla i debata o ptačí chřipce „Tato vláda jde do boje s kuřaty.“ Finálové téma bylo hodně široké, což je dobře. Mám zkušenosti i z jiných turnajů, kde finálové debaty nebyly tak dobré jako semifinálové, protože soutěžící byli nervózní z velkého publika. Tentokrát bylo finále i díky tématu pro diváky zajímavé.
Martin: Druhá věc je to, že oba dva jsme studenti humanitních směrů, já přímo toho nejnepraktičtějšího – filozofie, takže se dennodenně setkávám s otázkami typu: Co máš z toho, že budeš filozof? Jak se uplatníš? Bylo to tedy něco, v čem jsem doma, a post opozice nám samozřejmě vyhovoval.

Celkově se zdá, že oba druhé týmy jsou poněkud ve výhodě oproti ostatním. Jak jste v této souvislosti vnímali los, který vám určil post první opozice?
Martin: Druhé týmy jsou a nejsou ve výhodě. Debatní formát je postavený tak, že každá pozice má své plusy i mínusy; v podstatě se dá říct, že jsou vyrovnané. Druhé týmy jsou ve výhodě v případě, že první týmy na něco zapomenou, ale v případě, že se mezi první vládou a první opozicí odehraje plnohodnotná debata, pak druhé týmy musí vymýšlet dodatečné argumenty navíc a to není jednoduché.
Irena: Na druhou stranu druhá opozice má výhodu, že má nějaký čas navíc. Já osobně preferuji druhou opozici, protože jsem v týmu druhý mluvčí, pak mohu celou debatu shrnout. Poslední mluvčí pak může zaujmout tak, aby rozhodčí na konci slyšel vše podstatné, podle čeho by měl rozhodnout. Také se to ale nemusí povést a pak je to mnohem horší. Záleží na konstelaci.

Každý studujete v jiném městě, dokonce v jiném státě, máte vůbec možnost nějak společně trénovat?
Martin: My jsme se vlastně dali dohromady už jako zkušení debatéři. Teprve spojením sil jsme se však dostali na úroveň, na které jsme dnes.
Irena: Už ani moc nemusíme trénovat, výborně se shodujeme na myšlenkové a dorozumívací strategii, což je pro nás výhoda a velmi nám to pomáhá.

Oba jste se Akademického mistrovství v debatování zúčastnili již počtvrté, můžete tedy srovnávat. Jaký byl ten letošní ročník?
Martin: Kvalita rok od roku roste. Tento rok se zúčastnili i dva středoškoláci, kteří debatovali poprvé, a přesto byli na úrovni, na níž byli před dvěma lety finalisté turnaje. Jak roste kvalita středoškolské debaty, zvyšuje se i kvalita té vysokoškolské. Minulý ročník například vyhráli středoškoláci. Toto byl jednoznačně nejsilněji obsazený turnaj, jehož jsem se kdy zúčastnil. O to víc mě těší, že jsme ho vyhráli.
Irena: Tento turnaj se mi líbil i proto, že finále bylo pro diváky opravdu zajímavé. Mám z toho osobně radost.