Přejít na hlavní obsah

Univerzita získala miliony na mladé vědce

Mladí výzkumníci zaplavují Masarykovu univerzitu. Obdržela téměř 360 milionů korun na zaměstnání stovky postdoců.

Vytvořit několik desítek nových pracovních míst pro čerstvě vystudované absolventy doktorského studia, takzvané postdoky, umožní projekt Masarykovy univerzity. Univerzita si od něj slibuje další posílení úspěšných vědeckých skupin a nastartování nových týmů. Již v loňském roce univerzita obdržela z evropských fondů téměř 200 milionů korun na zaměstnání 60 mladých vědců z tuzemska i ze zahraničí. Nyní získala 160 milionů, díky kterým přiláká dalších 40 postdoků.

„Oba projekty mají zásadní dopad na základní i aplikovaný výzkum v Jihomoravském kraji i v celé České republice. Umožňují nám přivést na univerzitu nebo na ní udržet perspektivní mladé vědce, kteří často přicházejí s těmi nejlepšími nápady, nemají dosud jiné zásadní starosti než vědu, a jsou tedy hnacím motorem vědy na celém světě,“ uvedl prorektor pro výzkum Masarykovy univerzity Petr Dvořák.

Mladí vědci míří na osm z devíti fakult Masarykovy univerzity, zejména na přírodovědeckou fakultu a také do laboratoří Ceitecu MU. O většinu z nabízených pozic projevily zájem desítky uchazečů z tuzemska i ze zahraničí. „Dobrý signál pro vědu na Masarykově univerzitě je, že podíl hlásících se absolventů z jiných univerzit je téměř 60 procent. To je velmi důležitý ukazatel růstu kvality vědy. Obecně totiž platí, že postdok má pracoviště obohatit o nové myšlenky, zkušenosti a metody, a to je nejefektivnější, pokud přichází odjinud,“ zhodnotil aktuální stav prorektor Dvořák.

Za velkým zájmem o vědeckou práci na Masarykově univerzitě je i dlouhodobý rozvoj vědecké infrastruktury v celém regionu. „Lákavé jsou pro mladé vědce také výzkumné projekty na světové úrovni, které zde řeší jejich budoucí mentoři, často špičkoví vědci, kteří se vrátili do České republiky po působení v zahraničí," uvedl vědecký řešitel projektu Lumír Krejčí.

Oba projekty na zaměstnání postdoků, finančně podpořené z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, potrvají do roku 2015 a univerzita doufá, že se jí podaří vědce udržet i po jejich skončení. „Máme šanci a musíme zásadně změnit českou vědu,“ doplnil prorektor Dvořák.

Hlavní novinky