Když se začalo na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v roce 1999 učit v jednom z prvních společných studijních programů se zahraničním partnerem, byla to ze strany fakulty pionýrská práce. Aktuálně počet takových programů na univerzitě roste a škola je chce v souladu se snahami Evropské unie za pomoci různých vylepšení podporovat.
Proč mají programy, na kterých výrazně participují zahraniční vysoké školy, na univerzitě zelenou, jasně plyne ze slov Jiřího Špalka, vedoucího katedry veřejné ekonomie. Právě na ní se vyučuje zmíněný pionýrský obor s názvem Veřejná správa, na kterém se podílí francouzská Université Rennes I.
„Díky spolupráci učitelů s francouzskými partnery i díky společné účasti na závěrečných zkouškách máme velmi dobrou představu o způsobu a nárocích výuky na velice kvalitní západní univerzitě,“ zmiňuje Špalek jeden z dlouhé řady důvodů, proč je pro fakultu prospěšné takový obor mít. Řadu pozitiv by mohli vyjmenovávat i absolventi, kteří do praxe odcházejí bohatší o poznatky z francouzských institucí veřejné správy, zkušenosti z tradiční západní univerzity a velmi dobrou znalostí dalšího cizího jazyka.
Formování společných programů na univerzitě usnadní nový postup v metodickém pokynu, který pro celou MU připravila pracovní skupina složená ze zástupců několika univerzitních pracovišť. Platí totiž, že o co užitečnější taková spolupráce pro všechny zainteresované subjekty je, o to složitější je zorganizovat ji. Pokyn lze najít na Dokumentovém serveru v Informačním systému.
„Všichni víme, že společné programy jsou, ale na evropské ani české úrovni dosud neexistovala žádná legislativa, která by přesně vymezovala podrobnosti jejich zřizování a fungování,“ nastiňuje situaci Markéta Burešová, autorka dokumentu, který by měl zájemcům o spolupráci se zahraničními univerzitami sloužit jako kuchařka k jejímu úspěšnému zahájení.
Práce Markéty Burešové začínala rozdělením různých forem spolupráce. Když se mluví o výjezdu do zahraničí, většina lidí si vybaví krátkodobý pobyt, jaký poskytuje evropský program Erasmus. Forem spolupráce však existuje široká škála a zmíněnou možnost si lze zařadit spíš na její začátek jako nejvolnější variantu spolupráce.
Na opačné straně pomyslného spektra stojí společně akreditované studijní programy, dělené na tzv. multiple nebo joint degree. Univerzita pro ně musí vyřídit novou akreditaci, protože i kdyby vycházely z už existujícího oboru, dochází při novém zapojení zahraničního partnera ke změnám v zásadních předmětech. A někde mezi těmito dvěma možnostmi se pohybují v zahraničí hojně využívané společné programy, fungující na pomezí krátkodobých pobytů a nově akreditovaných programů.
Co odlišnosti znamenají pro studenty? Odvíjí se od nich například, kolik titulů bude absolventovi uděleno (zda jen český nebo jako v případě zkraje zmíněného česko-francouzského oboru také francouzský) a jak bude vypadat jeho diplom. Úspěšný student může získat od každé školy jeden, nebo mít jeden společný, na kterém budou uvedeny názvy institucí, jimiž prošel. Oboje pak ocení například při pracovním pohovoru.
Spousta otázek na začátku
Existence takového programu většinou znamená, že jeho student hodně cestuje mezi školami, a ty tak musí sladit své podmínky a požadavky. Jak si budeme předávat informace o studentech? Jak bude vypadat závěrečná zkouška, aby vyhovovala legislativě, v níž zapojené školy fungují? A jak hodnotit studenta, když jedna škola využívá kreditový systém a druhá ne? Na všechny tyto otázky je nutné najít odpovědi. „Kromě metodiky by měly zájemcům o spolupráci pomoct nově vznikající webové stránky a také speciální aplikace v informačním systému,“ upozorňuje Burešová.
Míst, na kterých se může tvorba programu zadrhnout, existuje mnoho. „Stalo se nám například, že na spolupracujících školách začínaly semestry v různou dobu. I to je potřeba řešit,“ dává příklad Jolana Navrátilová, která má na starost zahraniční vztahy na fakultě sociálních studií.
Ta momentálně nabízí tři joint nebo double degree programy. Jejich tvorba vyžadovala podle Navrátilové asi dva roky intenzivní práce. Ale vyplatila se. „Spolupracujeme mimo jiné s Utrecht University, která má pověst jedné z nejlepších v Evropě. Mít s ní společný program je pro nás čest,“ říká specialistka. Jiný aspekt pak zmiňuje Jiří Špalek. „Díky tomu, že jsme získali evropský projekt, se teď podle francouzského vzoru snažíme vylepšit i českou podobu studentských stáží.“
