Dny Kurta Gődela připomněly významného brněnského rodáka

Zřejmě žádný brněnský rodák neovlivnil – a v budoucnu neovlivní – světovou kulturu víc než matematik, logik, fyzik a filozof Kurt Gődel. I když se přímé působení jeho ezoterických myšlenek omezuje na úzký okruh lidí, přetrvává a kumuluje se v čase. Bude připomínán, dokud budou na zemi bytosti se zájmem o exaktní myšlení.

Rodné město si začalo uvědomovat Gődelův význam teprve v posledních desetiletích. Již u příležitosti jeho devadesátých narozenin zde proběhla konference, jejíž sborník významně přispěl k novému pohledu na gődelovská témata. Sté výročí narození si Brno připomnělo uspořádáním Dnů Kurta Gődela. Probíhaly od 24. do 28. dubna a k jejich organizaci se spojily Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně, zejména Přírodovědecká fakulta MU a Fakulta informačních technologií a Fakulta strojního inženýrství VUT. V prvních dvou dnech proběhlo mezinárodní sympozium, jehož účastníci vyslechli přednášky šesti zahraničních a pěti domácích odborníků.

K vrcholům patřila životopisná přednáška editora Gődelových spisů Johna Dawsona z Pennsylvánské univerzity v Yorku. Aulu rektorátu VUT na Antonínské ulici pak zcela zaplnila přednáška Rogera Penrose z Oxfordu na téma Gődel, relativita a lidská mysl. Naši univerzitu reprezentovali Pavel Materna zhodnocením Gődelových názorů na povahu matematiky, Miloš Dokulil přednáškou o Gődelově nadčasovém filozofickém významu a Pavel Klepáč přehledem Gődelových prací z oblasti obecné teorie relativity se zvláštním zřetelem k časovým smyčkám. Sympozium ukázalo, jak gődelovské impulzy v rukou jeho pokračovatelů vzájemně srůstají: zjištění přesahu matematické pravdy nad formální dokazatelností vede k otázkám o povaze lidské mysli a o jejích možnostech a mezích ve srovnání s počítači, na Gődelovy kosmologické práce navazují otázky po nejhlubší podstatě času.

Po setkání s účastníky vídeňské gődelovské konference Horizons of Truth pokračovaly Dny Kurta Gődela sedmým slovensko-českým sympoziem analytických filozofů. I jeho přednášky, doprovázené bohatými diskusemi v plénu i v kuloárech, se vracely ke gődelovským paradoxům. Velkým obohacením sympozia byla promluva paní Dory Műllerové o Gődelově rodinném prostředí a následné koncertní vystoupení Marcela Kapaly (varhany) a Jana Škrdlíka (violoncello) s dílem Johanna Sebastiana Bacha. Závěr Dnů se přesunul na Fakultu informačních technologií, kde byla Gődelovým jménem pojmenována a pamětní deskou označena přednášková síň. Trvalou připomínkou Dnů Kurta Gődela v Brně se stane sborník přednášek, který vydá Filozofický ústav AV ČR v Praze.