Málokterý student, který drží v ruce univerzitní skripta nebo knihu zdejšího akademika, tuší, co všechno muselo předcházet tomu, než se publikace dostala na pult knihkupectví. Za jeho vydáním stojí nakladatelství Masarykovy univerzity označované jako Munipress.
Pětičlenný tým se v prostorách na Kraví hoře stará o to, aby univerzita šířila nejnovější výsledky své vědeckovýzkumné činnosti a také, aby se ke studentům dostaly aktuální studijní materiály. Jak vlastně jejich práce vypadá?
Nakladatel musí být tak trochu ekonom, psycholog i stratég. Když za ředitelkou Munipressu Alenou Mizerovou přijde autor s námětem na vydání své knihy, musí umět vytušit, jak se kniha bude prodávat. „Vyžaduje to orientaci v nabídce konkurenčních nakladatelství. Musíme být schopni posoudit, nakolik je autorovo téma aktuální a jestli ho před ním už nezpracovali jiní. Na dobrý titul je zkrátka potřeba mít čich,“ říká Mizerová.
Po recenzním řízení se navrhuje grafická podoba a struktura knihy v závislosti na předpokládaném prodeji a cílové skupině. Následují dvě korekce. K titulům, u kterých se předpokládá, že osloví široký okruh čtenářů, se zpravidla zorganizuje křest a kniha se představí veřejnosti. Příprava vydání jedné knihy tak zabere asi tři čtvrtě roku. Hotovou publikaci si zákazník může koupit ve fakultních knihkupectvích, v Obchodním centru Informačního systému MU a často i v běžné distribuci. Náklad jednoho titulu se pohybuje kolem dvou až čtyř set výtisků, u knih s větší předpokládanou poptávkou tiskne Munipress až sedm set kusů.
Nakladatelství se snaží potenciální autory oslovovat i samo. „Chceme, aby naše portfolio bylo co nejširší a nejkvalitnější,“ doplňuje Mizerová. Vydává proto odborné publikace, sborníky z konferencí, monografie, učebnice a nově i elektronické materiály. Kromě odborné literatury se snaží připravovat také populárně-vědecké knihy.
„Významnou činností Munipressu je i produkce vědeckých časopisů. V posledních letech jich stále přibývá. Poměr vydávaných časopisů ke knihám je tak srovnatelný například s univerzitami v Oxfordu nebo Cambridgi,“ vyzdvihuje ředitelka.
Za největší dosavadní úspěch považuje Mizerová vydání učebnice Genetika, se kterou se Munipress podle jejích vlastních slov trefil do díry na trhu. „Poslední učebnice tohoto druhu pochází ze sedmdesátých let minulého století. Během dvou měsíců se prodalo tisíc kusů a studenti si pro ni dokonce osobně chodili v zástupech,“ dodává. Nakladatelství nyní připravuje její nové vydání.
V současnosti nejžádanější publikací je kniha Drahé kameny starověkých civilizací od absolventa geologie přírodovědecké fakulty Ivana Mrázka, která získala ocenění za nejkrásnější knihu na veletrhu v Havlíčkově Brodě. Chloubou nakladatelství jsou i edice Osobnosti a Poprvé česky.
Novou oblastí, na kterou se nakladatelství orientuje, jsou elektronické knihy. „E-booky papírovým titulům zatím nekonkurují, bude se to ale jistě měnit. Naše řady proto posílí nový pracovník, který bude mít elektronické knihy na starosti,“ nastiňuje ředitelka chystaný rozvoj.
Do budoucna by nakladatelství rádo vytvořilo platformu nazvanou Munispace, kde bude virtuální studovna všech elektronických textů. Další vizí je zapojit se do mezinárodní sítě zahraničních univerzitních nakladatelů, kteří vydávají tituly v režimu otevřeného přístupu. „Nejvyšší metou je pak dostat publikace z Masarykovy univerzity do internetového knihkupectví Amazon,“ dodává Mizerová.
Během letošního roku by u knih v obchodním centru MU měla přibýt možnost online platební transakce. Dosud mohl zákazník platit jen při osobním odběru nebo na dobírku.
