ESF v září oslaví 15 let od svého vzniku

Přesně patnáct let od započetí výuky pro prvních sto deset posluchačů na Ekonomicko-správní fakultě MU uplyne v sobotu 30. září 2006 v 10:00 hodin. Historii jejího vzniku a dosavadní existence lze představit jako příběh s napínavým začátkem, ale šťastným koncem.

Minulý režim dlouhodobě potlačoval všechny snahy o rozšíření ekonomicky zaměřeného vysokoškolského studia v Brně. Teprve politické změny po listopadu 1989 umožnily, aby ekonomicky orientovaní odborníci kolem Ústavu ekonomiky a řízení nevýrobní sféry – tehdy ještě Univerzity J. E. Purkyně – a skupina pedagogů vyučujících ekonomické disciplíny na Filozofické fakultě vytvořili již v roce 1990 tým, který začal zřízení nové fakulty intenzivně připravovat. Vedení brněnské univerzity a zejména pak její tehdejší rektor Milan Jelínek projekt podpořili, a tak i přes počáteční obtíže byla 1. ledna 1990 fakulta formálně založena a na podzim téhož roku její vznik těsnou většinou schválil Akademický senát MU.

„Myšlenka zřízení fakulty nebyla ani zdaleka přijímána jednomyslně. Existovala nejedna pochybnost o její potřebnosti, možnosti jejího kvalitního personálního zabezpečení či vhodnosti zařazení studia ekonomických oborů na klasickou univerzitu. Vzpomínám si na dramatické zasedání akademického senátu, kde vystoupil tehdy velmi vlivný a uznávaný politik Fedor Gál a sugestivním způsobem vyjádřil vzniku fakulty jednoznačnou podporu. Návrh poté prošel,“ uvedl spoluzakladatel ESF a její první děkan Ladislav Blažek.

ESF tak vznikla v roce 1991 jako šestá z fakult Masarykovy univerzity. Následnému brzkému zahájení výuky v září toho roku výrazně napomohl fakt, že o studium na nové, neznámé fakultě projevilo zájem téměř tisíc mladých lidí a že fakulta získala budovu bývalé Cyrilo-Metodějské záložny na Zelném trhu, kde do roku 1990 sídlila Právnická fakulta. Protože však tento objekt nebyl vhodný pro školské účely, byla ESF již v průběhu roku 1993 v důsledku stupňujícího se zájmu o studium nucena pronajímat si prostory jinde. Tehdy se zrodila spásná myšlenka pokusit se budovu prodat a za utržené prostředky postavit v areálu univerzity na Vinařské ulici budovu novou. Plán to byl logický a zdánlivě jednoduchý, ale jeho celková realizace si vyžádala celých pět let. V dvouletém mezičase, kdy Ekonomicko-správní fakulta již musela opustit dům na Zelném trhu, ale nová budova ještě nebyla dokončená, sídlila v pronajaté budově na Antonínské 2, kde je dnes rektorát Vysokého učení technického.

Nová budova
Díky velkorysé a aktivní podpoře tehdejšího vedení MU a solidaritě celé akademické obce se podařilo výstavbu nové, moderně vyprojektované budovy v prostředí brněnských Pisárek dokončit a výuka v nových prostorách mohla od podzimního semestru 1998 začít.


Nová budova vytvořila nejlepší předpoklady pro veškerý akademický provoz. Dlouhodobě rostoucí zájem o všechny formy studia však začíná postupně narážet na kapacitní limity budovy. V současné době působí na fakultě 143 vysokoškolských učitelů a 78 zaměstnanců a ve všech formách studia se vzdělávají téměř tři tisíce posluchačů. Šance uchazečů na přijetí ke studiu se nyní pohybují na úrovni 27 procent. Podle tohoto kritéria tak ESF dle hodnocení Lidových novin zaujímá 17. místo mezi všemi vysokými školami v ČR a první místo mezi ostatními ekonomickými školami.

Ekonomicko-správní fakulta nabízí celkem pět forem studia: prezenční, kombinované, doktorské, distanční a celoživotní. Při studiu je možné vybírat z několika oborů, jako je například podnikové hospodářství, finanční podnikání, management i peněžnictví, veřejná ekonomika, regionální rozvoj a správa, ekonomické informační systémy, regionální rozvoj a cestovní ruch či ekonomika a řízení nestátních neziskových organizací. K atraktivním oborům patří česko-francouzské studium Administration Publique v navazujícím magisterském prezenčním studiu, stejně jako mezifakultní bakalářský prezenční program Evropská hospodářská, správní a kulturní studia, zajišťovaný kromě ESF i PrF a FF.

Zaměření vědecko-výzkumné činnosti fakulty vychází z oborové struktury a profilace fakulty a ovlivňuje dlouhodobé výzkumné zaměření jednotlivých kateder. V současnosti je výzkumné zaměření fakulty orientováno zejména do následujících oblastí: empirická analýza a teoretické souvislosti transformačního procesu ekonomiky ČR, brněnská ekonomická škola, efektivnost ve veřejném sektoru včetně neziskových organizací, hodnocení efektivnosti daňové soustavy, efektivní metody průběžného nelineárního odhadování parametrů, transformace peněžního sektoru v ČR, vývojové tendence organizačních struktur a řízení podniků, využití lidských zdrojů firmy, regionální rozvoj a jeho ekonomické aspekty, veřejná správa a veřejné rozpočty, a nejnověji konkurenceschopnost české ekonomiky.

ESF reaguje na moderní trendy
Moderní pracovní podmínky dotváří dokonalá computerizace, akademická obec má k dispozici celkem asi 620 počítačů (z toho 259 pro studenty, 359 pro zaměstnance včetně doktorandů) a 22 serverů. V oblasti informačních technologií je kladen důraz na moderní formy výuky, jako jsou elektronické výukové pomůcky, elektronická skripta a autokorekční testy. Multimediální výuková technika umožňuje nově i simultánní výuku v Univerzitním centru v Telči, kde v současnosti studuje 86 posluchačů kombinovaného a celoživotního studia.

Od roku 2004 nabízí Ekonomicko-správní fakulta ve spolupráci s Vazební věznicí Brno výuku vězňů v programu celoživotního vzdělávání. Studium v oborech management, regionální rozvoj a cestovní ruch probíhá distanční formou převážně ve věznici, kam tři dny v měsíci docházejí lektoři jednotlivých kurzů. K dnešnímu dni na ESF v tomto programu studuje sedm odsouzených. Tento unikátní projekt je součástí evropského projektu EPLLA, zapojení vězňů do aktivit celoživotního vzdělávání, k němuž se fakulta připojila v roce 2002.

Akademická obec na ESF má dále k dispozici moderní knihovnu s více než čtyřiceti tisíci svazky a zhruba dvěma stovkami našich i zahraničních periodik. Rostoucí význam má neobyčejně bohatá kolekce zahraničních fulltextových databází, hospodářských a podnikových informací. Knihovna také provozuje vlastní archiv diplomových prací přístupný veřejnosti na internetu.

Absolventi ESF
ESF, stejně jako celá MU, od roku 1996 dlouhodobě monitoruje stav uplatnění svých absolventů. Za celé sledované období se míra nezaměstnanosti mladých absolventů ekonomie pohybuje do 2,4 %. Ve srovnání s celorepublikovými údaji o nezaměstnanosti absolventů vysokých škol se jedná o podprůměrné hodnoty. Největší podíl mladých ekonomů působí v zahraničních (asi 38 %) nebo v českých soukromých firmách (asi 32 %). Ve státních podnicích či institucích jich působí jen zhruba čtvrtina, v referenční skupině, tj. mezi všemi ostatními absolventy MU, to bylo 53,3 %. Co se týče mezd, mají ekonomové aktuálně druhé nejvyšší mzdy ze všech absolventů univerzity, hned po informaticích. Pozitivně je možné také hodnotit fakt, že dvě třetiny ekonomů by po nabytých zkušenostech znovu šly studovat stejnou fakultu.

Za 15 let své existence si fakulta vydobyla významné postavení mezi ekonomickými školami v celé ČR. Tento slibný start je současně závazkem do budoucna, zaměřeným jak na zvyšování kvality výuky, tak na další rozvoj vědecké práce. Proto ESF u příležitosti svého výročí pořádá mezinárodní konferenci „Česká ekonomika v procesu globalizace“. Záštitu nad ní převzal hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a primátor města Brna Richard Svoboda.