Za univerzitu se akce zúčastnil rektor MU Petr Fiala, za PřF pak proděkan Michal Bulant a tajemnice Hana Michlíčková a také generální konzul ČR v Brazílii Josef Maršíček. Ve své úvodní řeči k shromážděným poděkoval Konečný zejména svým dávným učitelům, ale také minulém i současnému vedení univerzity a PřF, které mu umožňují cestovat po celém světě.
"Řád, který jsem získal, pro mě znamená opravdu hrozně moc, protože je to velké ocenění toho obrovského kusu práce, který se podařilo v Brazílii udělat také díky tamější ochotě o rozvoj toho, čemu říkáme prostorové datové infrastruktury, a o zavádění informačních technologií," uvedl docent Konečný. "Znamená to pro mě hodně i proto, že v takové té akademické honbě za tituly a citacemi v impaktovaných časopisech, která se mi vcelku příčí, je to ojedinělá možnost, jak získat čestné uznání za vykonanou práci," dodal Konečný.
Po docentu Konečném následovali další řečníci. Jako první mu poblahopřál rektor Fiala. "I když u nás byly šlechtické tituly zrušeny někdy v době, kdy vznikla Masarykova univerzita a už v České republice moc nevíme, co tyto tituly vlastně znamenají, já jsem moc rád, že Masarykova univerzita nyní má svého rytíře a doufám, že docent Konečný bude nadále po světě se symbolickým mečem v ruce hájit její dobré jméno," řekl rektor ve svém projevu.
V sérii řečníků vyzdvihl význam uděleného ocenění i konzul Maršíček, který vážil cestu až ze Sao Paula. "Udělení řádu není pocta jen pro pana docenta a pro Masarykovu univerzitu, ale také pro celou Českou republiku," řekl konzul. "Je to velmi významný řád, jehož předávací ceremonie je skutečně velkolepá, a ohlas na jeho udělení byl v samotné Brazílii velmi velký," dodal Maršíček.
Na závěr předali čerstvému rytíři nejbližší spolupracovníci z Geografického ústavu jedenapůlruční kovový meč. Aby potvrdil svůj rytířskost, musel Konečný mečem setnout hlavy třem perníkovým drakům. Toho se s velkou vervou zhostil. Zbytek setkání se nesl v příjemném duchu uvolněného povídání a gratulování dekorovanému šlechtici. To vše za doprovodu cimbálky bez cimbálu, která klasickými melodiemi rozeznívala atrium FSS.