Na čtyři profesory Masarykovy univerzity, oběti nacistického násilí za druhé světové války, upozorňují v brněnských ulicích nově takzvané stolpersteiny, kameny zmizelých. Vsadit je do chodníků nechal Sokol Brno I, jehož byli profesoři členy.
Drobné kameny s mosaznou horní stěnou nejsou zdálky nijak patrné, vkládají se přímo do chodníku, takže člověk si jich většinou všimne, až když stojí přímo u nich. S nápadem upozorňovat takto na oběti nacismu přišel už v roce 1997 německý výtvarník Günter Demnig. Od té doby se objevují pořád nové a nové na různých místech po celém světě.
„Brněnský Sokol se do projektu zapojil, protože za války násilně zemřelo 46 našich členů. Chtěli bychom touto formou uctít jejich památku,“ uvedl Michal Doležel, místostarosta Sokola Brno I.
Jeho organizace nechala do brněnských chodníků vsadit čtyři kameny už loni, tehdy se vzpomínalo na členy, kteří byli za války zabiti z rasových důvodů. Postupně by svůj památník mělo získat všech 46. Letos se dostalo na čtveřici univerzitních profesorů. „Hlavně v období mezi válkami se v Sokole scházela celá řada příslušníků brněnské společenské elity, do které patřilo i mnoho profesorů, kteří se pak spolu s dalšími zapojili do odboje,“ vysvětlil Doležel příčinu pronásledování pedagogů.
Reportáž Muni TV
Do Lužánek, centra i pod Kraví horu
Kdo by chtěl drobné destičky vykukující z šedivého okolí hledat, ten by mohl začít třeba na adrese Drobného 54 u lužáneckého parku, kde kdysi bydlel Vojtěch Rosický, mimo jiné bývalý rektor univerzity. Mineralog a objevitel tří nerostů s názvem preslit, ultrabasmin a epidesmin patřil k první generaci univerzitních učitelů. V roce 1942 ale zahynul v koncentračním táboře Mauthausen, kam se dostal za zapojení do odbojové organizace brněnských vysokoškolských učitelů. Totéž provinění stálo život v tentýž den a na tomtéž místě Rosického kolegu z fakulty, geografa Františka Koláčka. Vzpomínka na něj leží u domu na adrese Pionýrská 7.
Třetí kámen připomíná na Běhounské 1 právníka Františka Skorkovského, jehož fašisté zastřelili 17. listopadu 1939 při zavírání vysokých škol. Ten poslední najdou chodci na adrese Heinrichova 30 a je na něm vyryto jméno profesora očního lékařství Jana Jebavého. Člen protinacistického odboje a vynikající lehký atlet byl zatčen v roce 1941 a poslán do Mauthausenu s tím, že jeho návrat je nežádoucí. Nakonec byl zavražděn injekcí do srdce.
Svůj stolperstein už mají různě po Brně i jiní někdejší akademici Masarykovy univerzity. Třeba pro klasického filologa a profesora starověkých dějin na filozofické fakultě Vladimíra Groha ho objednala brněnská zednářská lóže Cestou světla. „Položení kamenů iniciují různé organizace i pozůstalí obětí. Na jižní Moravě už to děláme pět let a v celém Brně už jich lze najít 79,“ informoval Boris Barak Selinger, jenž ukládání koordinuje.
Všechny kameny se objednávají přímo u výtvarníka Demniga. Jejich pořizovací cena je 120 euro, ale je o ně takový zájem, že umělec občas nezvládá nabídku uspokojit, což vedlo například k tomu, že se s ním Vídeň dokonce soudila. Kromě obstarání pamětního předmětu je nutné také vyřídit příslušné povolení a zajistit samotné uložení.
„V případě kamenů pro Zikmunda a Pavla Haasovy, otce a bratra herce Huga Haase se dokonce konala sbírka. S nápadem totiž přišel senior, který nemohl celou částku uhradit ze svého důchodu,“ vzpomíná Selinger. Sbírka měla úspěch, vybralo se víc peněz, než bylo potřeba.