Přejít na hlavní obsah

Začínají přípravy na další etapu výstavby kampusu

anotace_kampus.jpgSoutěž na generální dodávku stavby a vybavení pro závěrečnou Žlutou a Zelenou etapu výstavby Univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích vyhlásí Masarykova univerzita začátkem listopadu, na jaře roku 2007 pak započnou stavební práce. Také tyto informace zazněly na prezentaci záměrů MU v rozvojovém území univerzitního kampusu, která se uskutečnila za účasti vedení univerzity a představitelů města Brna i Jihomoravského kraje dne 16. října v prostorách Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií. Termín ukončení výstavby kampusu je stanoven na září 2008 a jeho celkový rozpočet činí 5,1 miliard korun.

Projekt kampusu se původně skládal ze čtyř stavebních fází. V první byly vybudovány Integrované laboratoře biomedicínských technologií (ILBIT), které univerzita slavnostně otevřela v říjnu minulého roku. V ILBITu se dnes již pohybuje na 150 zaměstnanců a asi 600 studentů, z toho zhruba sto studentů doktorských programů. Na úvodní stavbu kampusu navazují právě dobudovávané etapy – tzv. Červená a Modrá. Další dvě plánované etapy, Žlutá a Zelená, byly rozhodnutím MU sloučeny v jedinou. „Během příštího roku souběžně poběží hned tři pracovní etapy. Modrá etapa bude dokončena v létě 2007, Červená na konci téhož roku a etapa Žluto-zelená v létě 2008,“ vypočítává průběh prací hlavní inženýr výstavby Jiří Richter. „Po překonání určitého složitého počátečního období probíhá výstavba kampusu bez komplikací a lze konstatovat, že jsou vytvořeny všechny předpoklady pro její ukončení v plánovaném termínu,“ dodává kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.

Žluto-zelená etapa před zahájením

Žluto-zelená etapa zahrnuje výstavbu v prostranství navazujícím na dokončené objekty ILBITu a rozestavěné Modré etapy směrem k ulici Netroufalky a celou výstavbu plánovanou na sever od ulice Kamenice. Pro dodržení stanoveného termínu dokončení kampusu v září 2008 je nezbytné stavět na obou těchto staveništích zároveň. Na jižním staveništi bude postaveno výukové centrum, děkanáty, aula a šest pavilonů pro Lékařskou a Přírodovědeckou fakultu. Severně od ulice Kamenice budou umístěny sportovní haly, pavilon Fakulty sportovních studií a zbývajících sedm pavilonů pro Přírodovědeckou fakultu. Ve Žluto-zelené etapě tak vznikne asi jedenáct tisíc metrů čtverečních ploch pro výuku a devět tisíc metrů ploch pro laboratoře a vědeckovýzkumná pracoviště.

Na prezentaci záměrů v rozvojovém území kampusu byl představen model celé oblasti. Celková plocha kampusu bude po jeho dokončení činit více než padesát tisíc metrů čtverečních, z toho dvacet tisíc pro výuku a více než sedmnáct tisíc pro laboratoře a vědeckovýzkumná pracoviště. V kampusu budou studovat asi čtyři tisíce studentů. Foto: Ondřej Ženka
Na prezentaci záměrů v rozvojovém území kampusu byl představen model celé oblasti. Celková plocha kampusu bude po jeho dokončení činit více než padesát tisíc metrů čtverečních, z toho dvacet tisíc pro výuku a více než sedmnáct tisíc pro laboratoře a vědeckovýzkumná pracoviště. V kampusu budou studovat asi čtyři tisíce studentů. Foto: Ondřej Ženka


V okolí kampusu rovněž vyroste rozsáhlé zázemí pro stravování a ubytování studentů a zaměstnanců univerzity, kterých by se po dokončení stavby mělo v oblasti pohybovat kolem šesti tisíc. Stravovací zařízení, rozdělená mezi stravovny i zařízení restauračního typu, budou vybudovány na ploše zhruba pět tisíc metrů čtverečních. Ubytovací kapacity by měly poskytnout přibližně dvanáct set lůžek. „Univerzita klade důraz na vytvoření soběstačného prostředí, které zajistí všechny základní životní potřeby studentů i zaměstnanců,“ komentuje výstavbu rektor MU Petr Fiala.

Univerzitní kampus je také významným iniciačním prvkem pro vznik dalších vědeckovýzkumných a inovačních center. Prvním z nich je INBIT (Biotechnologický inkubátor), jehož výstavbu již brzy zahájí Jihomoravský kraj na severovýchodním okraji areálu UKB. Vedle pavilonu inkubátoru, který architektonicky splyne s ostatními pavilony MU bude zahájena také výstavba zázemí pro Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity, které na Masarykově univerzitě koordinuje aktivity okolo řízení duševního vlastnictví – tedy patenty, licence, ochranné známky. S dalšími zařízeními tohoto typu se uvažuje v jižní části území mezi ulicemi Jihlavská, Netroufalky a dálničním přivaděčem, případně i jižně od ulice Jihlavská.

V Modré etapě výstavby kampusu vznikne sedm pavilonů Akademického výukového a výzkumného areálu. Využívat je budou PřF a LF. Součástí této etapy je rovněž výstavba Informačního centra. S běžným provozem uvedených budov se počítá od akademického roku 2007/2008. Foto: Ondřej Ženka.
V Modré etapě výstavby kampusu vznikne sedm pavilonů Akademického výukového a výzkumného areálu. Využívat je budou PřF a LF. Součástí této etapy je rovněž výstavba Informačního centra. S běžným provozem uvedených budov se počítá od akademického roku 2007/2008. Foto: Ondřej Ženka.

Dokončované etapy

Právě budovaná Červená etapa zahrnuje dostavbu a úpravy inženýrských sítí a výstavbu nových komunikací v okolí kampusu. Ulice Kamenice bude rozšířena na čtyřproudovou silnici s dělícím pruhem, bude vybudováno propojení mezi ulicemi Kamenice a Jihlavská, vznikne dopravní terminál na ulici Netroufalky a součástí projektu jsou i nové cyklostezky. „Postup stavby v Červené etapě nezávisí pouze na stavebních kapacitách, ale na možnostech uzavírky jednotlivých komunikací. Nemůžeme uzavřít všechny silnice v okolí kampusu, odřízli bychom tím nemocnici,“ vysvětluje Richter.

V Modré etapě, kterou 3. dubna 2006 slavnostně zahájil rektor MU Petr Fiala za přítomnosti tehdejších ministrů Petry Buzkové a Bohuslava Sobotky, vznikne sedm pavilonů Akademického výukového a výzkumného areálu (AVVA). Využívat je budou Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU. Součástí této etapy je rovněž výstavba Informačního centra. S běžným provozem uvedených budov se počítá od akademického roku 2007/2008.

Napojení kampusu na další instituce

Součástí plánované stavby je také vybudování technologického a podnikatelského parku, kde se předpokládá rozvoj zejména malého a středního podnikání v oblastech blízkých aplikovanému biomedicínskému výzkumu a vývoji. „Velkou výhodou kampusu je zejména ideová integrace území, která umožní pružnou spolupráci řady institucí i napojení na aplikační sféru,“ říká rektor Fiala. V tomto ohledu je významnou devizou kampusu i sousedství Fakultní nemocnice v Brně a nově budovaného Moravského zemského archivu.

Součástí projektu je i zmíněná výstavba sportovišť včetně lehkoatletické haly v plánovaném rozsahu zhruba dvě miliardy korun. Hala bude poskytovat prostor pro sportovní aktivity MU, ale i veřejnosti. Klíčovým partnerem v připravovaném projektu se má stát město Brno. Projekt totiž reflektuje iniciativu města na vybudování sportovního a volnočasového areálu Svrateckého údolí. Pamatováno bude také na handicapované uživatele.

Výhledově počítá MU v lokalitě kampusu i s umístěním Středoevropského technologického institutu (CETI) a příslušné infrastruktury. Na přípravě projektu v současnosti pracuje společnost CEITEC s.r.o. spoluzaložená MU a VUT. Projekt v předpokládaném objemu patnáct miliard korun by znamenal vytvoření předpokladů pro rozvoj a příliv intelektuálního, ale také finančního kapitálu v oblasti výzkumu a inovačně orientovaného podnikání.





Hlavní novinky