Postava Gregora Johanna Mendela je s Brnem úzce spjatá. O odkaz otce genetiky se stará především Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity sídlící v Augustiniánském opatství na Starém Brně. Jeho ředitel Ondřej Dostál říká, že mít vlastní muzeum je pro jakoukoliv univerzitu velká prestiž.
Mendel prožil ve starobrněnském opatství významnou část svého života. Věnoval se nejenom výzkumu dědičnosti, který jej proslavil, ale například i včelařství. Aktuální expozice Mendelova muzea s názvem Augustiniáni, která bude přístupná minimálně do konce roku, přibližuje život v řádu.
Věnuje se také Mendelovým spolubratřím, třeba Nappovi, Klácelovi či Křížkovskému. „Výstava informuje o osobnostech řádu. Známe je podle jmen ulic či náměstí, se kterými si ale nezto-tožníme konkrétního člověka. Třeba Šilingrovo náměstí – Šilinger byl augustiniánem a zároveň politikem a novinářem. Chceme, aby Brňané něco zjistili o místech, která znají notoricky, ale netuší, po kom se jmenují,“ říká Dostál.
Hlavním úkolem Mendelova muzea je především starat se o odkaz Mendela, ale také o popularizaci vědy a výzkumu na Masarykově univerzitě a aktivně se podílet na správě univerzitních sbírek. Univerzita má totiž jako jediná v republice svou sbírku zavedenou v Centrální evidenci sbírek na ministerstvu kultury.
„Snažíme se podporovat otevření sbírek veřejnosti, jak se to povedlo například s mineralogickou a paleontologickou sbírkou na přírodovědecké fakultě. Spravujeme také sbírky výtvarného umění nebo podporujeme náš herbář, který je jedním z největších v Česku,“ vysvětluje Dostál.
Specialisté na muzejní vystavování
Odborníci z Mendelova muzea kromě pořádání vlastních expozic pomáhají s jejich organizaci i dalším pracovištím. Jejich záběr je široký a zkušenosti mají se všemi možnými obory od lékařství přes výtvarné umění až po přírodovědné obory a další. „Katedrám pomáháme s celou výstavou od A až do Z – spolupracujeme na výběru témat, přípravě textů nebo její propagaci,“ vypočítává Dostál.
Součástí univerzity se muzeum stalo v roce 2007. Do té doby fungovalo jako občanské sdružení s podporou rakouských vědců. „Pro každou univerzitu je vlastní muzeum velice prestižní záležitost. Všechny renomované světové univerzity mají své expozice, třeba Harvard má muzeí hned jedenáct spolu se třemi galeriemi. Vůbec první muzeum moderního typu bylo Ashmolean Museum při Oxfordské univerzitě. Vzniklo v roce 1683 a od něj se odvíjelo celé moderní muzejnictví,“ zdůrazňuje roli těchto zařízení na vysokých školách Dostál.
Studenti jako průvodci a kurátoři
Mendelovo muzeum každoročně vypisuje studentské granty na podporu zahraniční mobility. Studentům tak dává šanci vycestovat na zahraniční konference a představit výsledky své práce či výzkumu. „Mendel sám cestoval na velkou konferenci do Anglie, aby viděl, jak se tam pěstují rostliny. Otevřenost světu je nutná a my chceme také přispět svým malým dílem do velkého univerzitního mlýna,“ dodává Dostál. Studenti se ale do běhu muzea mohou zapojit i jako nejrůznější pomocné síly. „Řada z našich studentských průvodců se později stala kurátory a využila svou odbornou erudici pro tvorbu výstav,“ přibližuje Dostál možnosti spolupráce.
Zahraniční kontakty jsou jednou z předností Mendelova muzea vůbec. Téměř všechny projekty plánované na příští rok mají přeshraniční přesah. Netýká se to však jenom putovních výstav. „K výročí 150 let od Mendelových přednášek a založení genetiky připravujeme dovezení a vystavení jeho originálních spisů ze Spojených států, chystáme mezinárodní konferenci i výstavu s moskevským Darwinovým muzeem,“ nastiňuje události příštího roku ředitel.
Nejdůležitější z nich by mělo být otevření nové stále expozice, které je výhledově naplánována na prosinec roku 2015. „Výstava je živý organizmus, který se mění a vyvíjí. S nástupem nových technologií je potřeba ji obměňovat a přizpůsobovat návštěvníkům,“ vysvětluje Dostál. Obnovená stálá expozice bude tematicky zasahovat i do moderní genetiky, zohlední i to, jak se Masarykova univerzita na výzkumu v oblasti genetiky podílí.
