Už deset let patří Mendelovo muzeum pod Masarykovu univerzitu a za tu dobu jím prošlo na 150 tisíc návštěvníků převážně ze zahraničí. Loni muzeum už podruhé modernizovalo stálou výstavu o zakladateli genetiky Gregoru Johannu Mendelovi a letos k ní nově připojilo i výstavu připravenou studenty genetiky a molekulární biologie z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU, která laikům přibližuje základní pojmy moderní genetiky.
„Ke stálé expozici nám stále chyběla část, jakýsi dovětek, který by lidem přiblížil genetiku, jejíž základy právě Mendel svými pokusy vytvořil. Studenti připravili nenáročnou výstavu, která laikům vysvětluje pojmy jako DNA, chromozom nebo geneticky modifikované organismy, a my bychom ji chtěli zachovat jako trvalou součást expozice,“ uvedl ředitel muzea Ondřej Dostál.
Návštěvníci, kteří projdou stálou expozicí, tak nyní mohou pokračovat dál přes malou místnost, kde je na zdi tabule s podpisy nositelů Nobelovy ceny, kteří muzeum v posledních letech navštívili. Tudy mohou projít do další části výstavy, která pokračuje popisem toho, co je chromozom, co tvoří DNA a jak je tato molekula uspořádaná v buňce. Vše doplňují také interaktivní prvky.
Jednoduchý průvodce genetikou návštěvníky dál seznámí například s průběhem genetického vyšetření nebo metodami, které se v tomto oboru používají. Najdou tam i stručný popis toho, co jsou geneticky modifikované organismy a kdo je například schvaluje a stejně tak i popis některých genetických chorob jako Downův syndrom. Mohou také zjistit, jak se informace uložené v DNA přepisují do podoby jednotlivých bílkovin, které ovlivňují nejrůznější procesy našem těle.
Kromě vnitřní expozice se na srpen chystají i novinky ve venkovních prostorách. Nové panely představí tři osobnosti, které se postaraly o znovuobjevení Mendela a jeho významu pro světovou vědu. „Přiblížíme jeho prvního životopisce Hugo Iltise, dále Jaroslava Kříženeckého, který se podílel na založení Mendeliana, a Vítězslava Orla, jenž vydal první Mendelův životopis v češtině.
První jmenovaný Hugo Iltis byl pro muzeum v uplynulých deseti letech také velmi významný. „Podařilo se nám kontaktovat jeho rodinu, a získat tak celou řadu poznatků nejen o Mendelovi, ale také o historii předválečného Brna, například zdejší vzdělanosti,“ podotkl Dostál.
Podobně se také pracovníkům muzea podařilo objevit dosud nezveřejněné Mendelovy rukopisy ve Smithsonově institutu ve Spojených státech.
Muzeum letos slaví deset let od chvíle, kdy jeho správu převzala Masarykova univerzita od sdružení Iniciativa pro Brno, které se zasadilo o jeho obnovu v prostorách Augustiniánského kláštera na Starém Brně v roce 2002 za podpory českých i zahraničních organizací a jednotlivců.
„Rádi bychom připomněli Brňanům, že pečujeme o odkaz jednoho z nejvýznamnějších českých vědců. Na začátku příštího roku, v lednu 2018, bychom tedy chtěli opět vystavit originál Mendelova rukopisu Pokusy s rostlinnými hybridy, který stál na počátku moderní genetiky,“ dodal Dostál.
