Necelé tři minuty trvá historický snímek z roku 1928, který ukazuje, jak se na právnické fakultě pokládal základní kámen zamýšleného kampusu Masarykovy univerzity. Ten kámen, který byl po 86 letech znovu objeven v červnu loňského roku a od konce března se na něj může kdokoliv přijít podívat do fakultní knihovny, kde zůstane vystavený.
Záběry na centrum Brna a náměstí Svobody, davy lidí mávajících historickému vozu, ve kterém sedí prezident Tomáš Garrigue Masaryk mířící na slavnostní zahájení stavby právnické fakulty. A nakonec přímé záběry na prezidenta, který za přihlížení řady významných představitelů univerzitního a veřejného života pronáší slavnostní řeč u kamene, který za pár týdnů vloží dělníci do stavby.
To všechno lze na kratičkém snímku z Národního filmového archivu vidět. Dobře dokládá, jak velkou událostí příjezd prezidenta pro město byl. „Pokládání kamene se účastnil i Leoš Janáček, který k této příležitosti složil kantátu na slova lékaře Antonína Trýba, jenž na univerzitě dlouhá léta působil a zakládal zde dermatovenerologickou kliniku,“ uvedl ředitel Archivu Masarykovy univerzity Jiří Pulec.
Kámen sloužil mimo symbolu také jako schránka. Předchůdci dnešního vedení Masarykovy univerzity do něj vložili pamětní listiny s pečetí, dobové výtisky novin nebo vzorky tehdejších mincí. Dnes si může kopie listin kdokoliv prohlédnout v právnické knihovně. Originály zůstávají uložené v univerzitním archivu, kam se dostaly po tom, co prošly rukama restaurátorů z Moravského zemského archivu.
Léta strávená ve zdi se na jejich vzhledu a stavu trochu podepsala, i když podle Pulce nijak závažně. Restaurátorské práce trvaly jen přibližně dva měsíce.
„Šlo hlavně o odstranění nebezpečné plísně, ale listiny byly jinak v dobrém stavu, podařilo se zachovat téměř veškeré písmo. A kupodivu ještě lépe na tom byl nalezený dobový tisk,“ uvedl ředitel, který už má zkušenost se schránkou nalezenou na přírodovědecké fakultě, a tak může porovnávat. S jejím obsahem to bylo horší, protože stála ve vodě.
Obsah schránky z právnické fakulty však čekal v příjemnějších podmínkách, takže téměř 90letý pobyt v kusu kamene neměl vliv ani na pečeť, kterou ochránilo dobře utěsněné kovové pouzdro. „V podstatě ji stačilo jen oprášit,“ dodává s úsměvem Pulec.
