Čestných doktorátů udělila Masarykova univerzita za svoji existenci desítky. Jen dva ale patří architektům. Co tak využít jarní počasí a podívat se, jakou stopu po sobě Ernst Wiesner a Endre Steiner v Brně zanechali a za co si ocenění zasloužili?
>> podívejte se na místa zmíněná v článku na mapě Brna
Začít se dá různě. Dobrá varianta je naplánovat si hned zkraje asi nejznámější brněnské dílo Ernsta Wiesnera, vilu Stiassni v Hroznové ulici. Architekt ji navrhnul pro textilního továrníka, který předtím skoupil hned několik pozemků dohromady, aby mohl vzniknout dům patřičně velkolepý.
„Na vilu se můžeme dívat jako na zámek vystavěný v moderně puristickém stylu, což je vidět už z charakteru příjezdu k domu. Uvnitř jsou místnosti pro sloužící a zvlášť rozčleněné dámské, pánské a dětské prostory,“ zmiňuje historik umění Jiří Kroupa z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Národní památkový úřad nedávno dokončil rekonstrukci objektu a teď se do něj může přijít kdokoliv podívat každý pátek, sobotu a neděli.
Wiesnerův podpis mají však plány hned několika dalších brněnských vil. Na té samé ulici jako Stiassni je vila Münz, jejíž rekonstrukce končí nyní. Na rozdíl od vily Stiassni byla ale ve velmi špatném stavu, takže autoři rekonstrukce spíše znovu vytvářeli její dokonalou repliku. Další dva domy stojí jen kousek od ekonomicko-správní fakulty, v ulici Vinařské je Neumarkova vila a hned pod školou stojí vila Haasova.
Z okraje do středu města
Jiné stavby lze najít přímo uprostřed města. Wiesner je autorem budovy v Beethovenově ulici, kde dnes sídlí Český rozhlas. Ve 20. letech minulého století ji lidé znali jako Českou banku Union. Hned vedle (a také u jezuitského kostela) v Mozartově ulici pak navrhnul někdejší sídlo Moravské zemské pojišťovny, dnes krajského státního zastupitelství.
„Projekt si dalo původně zhotovit ředitelství Vítkovických železáren, ale jejich vedení se nakonec rozhodlo, že v Brně stavět nebude. Plány proto odkoupila pojišťovna, která je jen mírně upravila,“ říká Kroupa a upozorňuje ještě na portál, který stojí kousek vedle druhé zmíněné stavby. Připomíná totiž historii univerzity, respektive její osvícenské předchůdkyně. Sídlila v areálu zrušeného jezuitského řádu, kam byla v letech 1778 až 1782 přemístěna z Olomouce.
Ale zpět k architektům. Ernst Wiesner je rovněž autorem Paláce Morava a navazující Moravské zemské životní pojišťovny, tedy celého jednoho bloku v Divadelní ulici známého svým nepravidelným tvarem. Zadní multifunkční budova stojí na nepevném podloží se spodní vodou. Wiesner proto novostavbu navrhnul tak, aby předešel možným problémům se statikou.
S bankami měl vůbec hodně zkušeností. Muž, který studoval ve Vídni, působil v Brně, ale v roce 1939 odsud utekl před nacisty do Velké Británie, má svůj velký podíl i na vybudování té na náměstí Svobody, dnes sídla Komerční banky. „Na definitivním projektu spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem, takže fasáda je funkcionalistická Fuchsova, ale vnitřní prostory Wiesnerovy mají poněkud jiný charakter,“ vysvětluje Kroupa.
Cestou nahoru po České potká pěší konečně i dílo Endreho Steinera. Podle jeho návrhu vznikl objekt nájemního domu s obchody, ve kterém dnes sídlí Raiffeisenbank. Steiner zemřel v roce 2009 ve věku 101 let v Atlantě ve Spojených státech, kam se dostal po dobrodružných letech prožitých v Evropě.
Pocházel z židovské rodiny a za války se na Slovensku snažil jako člen ilegální organizace zabránit deportacím židů do koncentračních táborů. Na konci války ze Slovenska odešel a přes Kubu se dostal do USA. Američané o jeho dobrodružném životě dokonce natočili film.
V Brně si ho může kdokoliv připomenout v kavárně kousek od Obilního trhu, která je po něm pojmenovaná. Sídlí v domě, který Endre Steiner projektoval. Architekti z brněnského ateliéru RAW ji vytvořili na jeho počest a roku 2003 za ni obdrželi ocenění pro interiér roku.
