Klienti často chtějí něco se svým životem dělat, ale nevědí jak

Několik otázek týkajících se vykonávané praxe jsme položili jedné ze studentek magisterského studia oboru sociální práce a sociální politika Heleně Olšovské. Ta se účastní projektu Asistent do rodiny (viz článek Studenti sociální práce mají o praxi postaráno).

Co vám dává praxe v sociálně handicapovaných rodinách?
Praxe v takto společensky znevýhodněných rodinách mi dává zejména možnost aktivně se podílet na odstranění některých problémů, které se v rodině vyskytují, a to hned v jejich počátcích. Mám tedy šanci odstranit problém ještě ve stadiu jeho rozvoje, někdy dokonce ve zrodu, a ne až v jeho plném průběhu, což je samozřejmě těžší. Daleko více se díky této praxi orientuji ve většině zákonů, které s výkonem sociální práce v těchto rodinách souvisí, učím se je účelně propojovat s teorií, kterou znám ze školy.

Co dáváte vy jim a jak vás přijímají?
Vzhledem k tomu, že od počátku své účasti v projektu spolupracuji stále s jednou a toutéž rodinou, nemáme ve vzájemném přijímání žádný problém. Na našich schůzkách je často přítomná i širší rodina klientky – prostě ti, kteří se zrovna v bytě nacházejí. Oni tak jasně vidí, že o ně má někdo zájem jako o normální lidi, a ne jen jako o problém, což se bohužel často stává. Konkrétně se pak rodině snažím zprostředkovat odpovědi na jejich otázky, které nejčastěji kvůli omezenému přístupu k informacím nejsou schopni ošetřit sami. Nejčastěji se jedná o bytovou problematiku a s ní související splácení dlužného nájemného. Snažím se je také upozorňovat na problémy související s jeho neplacením, snažím se zprostředkovávat častější kontakt mezi rodinou a školou, aby nedocházelo ke kontaktu pouze při potřebě represivního zásahu. Tedy když už vznikne nějaký větší problém. Také se snažím nacházet volnočasové aktivity pro děti klientky a tak dále.

Vnímáte existenci nějaké mezery v sociálním systému, kterou vaše činnost vyplňuje?
Myslím si, že velkou mezerou v našem sociálním systému je absence možnosti individuální spolupráce s potřebnými klienty. V současné době je náš sociální systém nastaven tak, že při splnění podmínek automaticky vyplácí dávku, která má být záplatou na všechny problémy. To je ale velmi málo, protože nezachycuje aktivní snahu znovu se podílet na vytváření vlasního života. Proto se domnívám, že náš projekt je výborný v tom, že se právě tuto mezeru snaží individuální prací s rodinami vyplnit. Klienti často chtějí něco se svým životem dělat, ale nevědí jak. V nalezení odpovědi na tuto otázku se jim snažíme pomoci i my.

V čem je pro vás jako pro studentku užitečná existence Centra praktických studií?
Když budu mluvit konkrétně za projekt Asistent do rodiny, tak centrum nabízí velmi dobré zázemí pro výkon naší praxe v rodinách. Vše je profesionálně ošetřeno – jak po stránce teoretické, tak praktické.