Studenti navrhují zrušit věkovou hranici pro studium

V březnu proběhl v Praze seminář na téma Studenti jako partneři při řízení vysokého školství. Semináře se zúčastnili také zástupci z Masarykovy univerzity.

„Řešily se hlavně otázky aktivní účasti studentů na řízení vysokých škol, jejich vliv při volbě děkanů či rektorů a dotkli jsme se také zjišťování a zajišťování kvality výuky,“ říká tisková mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ) Savina Finardi. Studenti se na procesu řízení vysoké školy mohou podílet prostřednictvím jednotlivých akademických senátů, jejich zájem je však mizivý. „Samozřejmě si neděláme iluze, nejedná se o žádnou masovou záležitost, studenti se většinou začnou angažovat teprve tehdy, objeví-li se problém, který se dotkne jich samých,“ říká Finardi. „Ale existuje pár jedinců, kteří mají o dění na školách zájem,“ dodává.

Jedním z klíčových témat pro současné volební období je otevření vysokoškolského systému všem věkovým i sociálním kategoriím. Jako diskriminační je například vnímána věková hranice dvaceti šesti let, neboť právě tento limit brzdí vytvoření skutečně celoživotního systému vzdělávání. „Zrušení věkové hranice by umožnilo skutečnou flexibilitu terciárního vzdělávání a efektivitu strukturovaného studia,“ říká Klára Poláčková z MU, současná předsedkyně SK RVŠ. Podle ní by studium nemělo být omezeno věkem, ale počtem let, po které je poskytováno. Doba studia by zůstala standardní plus jeden rok, nový systém by však umožnil uchazečům nastoupit i později než bezprostředně po skončení středoškolského studia. „Tak by mohli potenciální uchazeči před nástupem do školy například získat pracovní zkušenosti nebo si jen ujasnit, který obor studovat,“ míní Poláčková.

Vedle věkové diskriminace pak stojí diskriminace sociální. Podle SK RVŠ by vysokoškolské vzdělání mělo být umožněno i potenciálním studentům ze sociálně slabších rodin. Nižší příjmy rodiny by neměly být omezením, a proto se SK RVŠ snaží také o zavedení legislativního systému studentských půjček, které by pomohly financovat náklady se studiem spojené. „Studenti by měli mít možnost půjčit si peníze na nízký úrok a dostávat příspěvky od státu, tuto půjčku by pak podle svých možností spláceli již při studiu nebo až dostudují a zapojí se do pracovního procesu,“ uvádí Finardi.

Třetím aktuálním tématem SK RVŠ je podpora doktorského studia, a to motivací studentů k nastoupení doktorského cyklu a zároveň navýšením finančních prostředků, které umožní věnovat více času samotné tvůrčí činnosti na disertační práci.

Mezi dlouhodobé záměry SK RVŠ do roku 2010 pak patří zvýšit informovanost obyvatelstva o strukturaci vysokého školství či odstranění dalších bariér, se kterými se studenti stále setkávají, jako například zvýhodňování studentů mateřské univerzity oproti externím uchazečům.
V neposlední řadě se pak SK RVŠ snaží o co nejvyšší internacionalizaci studia, což neznamená pouze vyšší počet zahraničních studentů na českých univerzitách, ale především mezinárodní srovnatelnost úrovně studia a uplatnění absolventů.

Studentská komora Rady vysokých škol
Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) funguje od počátku devadesátých let jako jediná celostátní studentská organizace, zastupující studenty vysokých škol ČR. Každá vysoká škola, včetně škol soukromých, zde může mít dva zástupce, kteří jsou voleni vždy na tři roky. Její současnou předsedkyní je studentka MU Klára Poláčková.