Při autohavárii došlo k poranění hrudníku, lékař pozoroval zvyšující se
tepovou a dechovou frekvenci, rychle klesající tlak, slyšel trubicové
dýchání, poklep na hrudníku byl zvučný. Diagnóza – přetlakový
pneumotorax, stav, kdy vzduch, s každým nádechem nasávaný do
pohrudničí, nemůže unikat, a proto kolabuje plíce. Neodstraní-li se
vzduch z pohrudniční dutiny včas, dojde k zástavě dechu a oběhu. Život
ohrožující stav je třeba rychle vyřešit – lékař zabodl do hrudníku
velkou dutou jehlu…
Docela vzrušující podívaná, naštěstí o ničí život tu nešlo. Místo pacienta totiž ležel na vyšetřovacím stole model člověka řízený počítačem. Tento model, za nějž zaplatila Lékařská fakulta více než milion a kterému se tady pracovně říká „panák“, dokáže předvést poruchy srdečního rytmu, kolaps plíce, poruchy krevního tlaku, neprůchodnost dýchacích cest… Všechno, s čím se nejčastěji lékaři setkávají na Anesteziologicko-resuscitační klinice – kritické a život ohrožující stavy i problémy, které se mohou objevit během anestezie.
Kdyby situace, jež je popsaná v úvodu, byla reálná, musel by lékař stanovit diagnózu rychle a přesně a zvolit potřebný, život zachraňující zásah. Tomu všemu se ovšem musí nejprve naučit. Dosud se učilo na živých pacientech nebo ve spolupráci s herci, simulujícími patologický stav, jenže toto jenom „jako“ neumožňovalo klinické vyšetření, odpovídající diagnóze. Současná medicína klade na přední místo bezpečnost pacienta, proto na něm nelze cvičit. Navíc nejednou pacienti sami odmítají „cvičení mediků na sobě“, i když při přijetí do fakultní nemocnice podepisují souhlas. Ale co dokáže v praxi lékař, který se jako medik dostatečně nevycvičí?
V Centru simulační medicíny je jeden dosud nejdokonalejší model člověka, řízený počítačem.
Cesta ke kvalitě, která je na brněnské fakultě prestižní záležitostí, vede také přes trenažérové učebny. Právě takovou otevřeli ve Fakultní nemocnici u sv. Anny na ARK. V Centru simulační medicíny je zatím jeden dosud nejdokonalejší model člověka, řízený počítačem, na němž je vidět, jak se zvedá při dýchání hrudník, je možné slyšet dýchání a srdeční ozvy, a sáhne-li si medik na kteroukoliv tepnu, ucítí pulz… Další je připraven na cestu z Göttingenu a modely získají pravděpodobně i z Úrazové nemocnice, kde byly zatím využívány komerčně.
Kromě toho mají už medici k dispozici sedm modelů hlavy a krku, na nichž si mohou dobře nacvičit zavádění tracheální rourky, vyzkoušet několik typů laryngeálních masek či další techniky na zajištění dýchacích cest pro potřeby umělé ventilace plic. Lze na nich nacvičit i různé postupy při eventuálních komplikacích.
Zkvalitní se nejen příprava, ale i zkoušení studentů. Zkoušející zadá počítači patologický stav, jehož parametry postupně naskočí na displeji. Student musí rozpoznat všechny patologické hodnoty a symptomy, stanovit z nich diagnózu a na panákovi provést život zachraňující zákroky. Počítač nesmlouvavě zaznamenává všechny studentem diktované kroky, vyhodnotí chyby a sdělí výsledek.
Výuka v centru simulační medicíny
Centrum simulační medicíny bude kromě mediků, kterých je každoročně více než pět set, sloužit také pro postgraduální výuku lékařů i sester z anesteziologicko-resuscitačních pracovišť a z jednotek intenzivní péče. Modely umožní cvičit týmovou spolupráci při resuscitaci. Povinný kurz kardiopulmonální resustitace (soubor oživujících úkonů zajišťujících přežití) s tématem „Zajištění dýchacích cest“ začal hned po slavnostním předání centra.
Věra Linhartová
