Zlé duchy vyháněli obětováním slepice a coca-coly

Helena Vaďurová vystudovala speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě, v současné době končí doktorské studium. V lednu 2006 se zúčastnila expedice do Guatemaly.

Kde jste se dozvěděla o možnosti vyjet na terénní praxi s katedrou geografie?
O této možnosti jsem se dozvěděla úplnou náhodou od kamarádky, která s výpravou profesora Chalupy navštívila Kubu. Tak jsem iniciativně zavolala na katedru a ještě se našlo místo. Podobně jako ostatní jsem pak musela zpracovat nějaké téma spojené s Guatemalou, abychom ještě před odjezdem mohli vytvořit informační brožuru. Já jsem zpracovávala současnou situaci v zemi.

Byla to vaše první návštěva Jižní nebo Střední Ameriky?
Předtím jsem krátce byla v Argentině a Chile. Jižní Amerika mě nadchla, proto jsem hledala způsob, jak se vrátit.

Jak byste ve zkratce popsala situaci v Guatemale?
Guatemala je typická svou chudobou, která je následkem dlohotrvající občanské války. Osmdesát procent domorodých Mayů žije pod hranicí chudoby. Devadesát osm procent mayských žen je negramotných. Škola je sice zadarmo, platí se ale zápisné, učebnice i uniformy. A to je pro většinu rodin nezvladatelné.

Jak vypadají guatemalské školy?
Bylo velmi zajímavé vidět, jak se snaží vyučovat v těchto podmínkách, kdy nemají téměř žádné pomůcky či vybavení. Byli jsme ve škole, která byla zasažena sesuvy půdy, bahno v tělocvičně sahalo až pod basketbalový koš. Na druhou stranu, viděli jsme také frontu k přijímačkám na střední školu a velmi mne potěšilo, kolik děvčat tam čekalo.

Jaký byl váš nejsilnější zážitek z expedice?
V jedné vesnici jsme navštívili pravidelný čtvrteční trh. Domorodci chodili v tradičních krojích, ženy nosily slepice svázané na hlavách. Smlouvá se o cokoli. Nikdo se nenechal od nás turistů vyrušovat. Jinde už nás tahali, nabízeli, prodávali. Tady jsme byli vetřelci. Podobně překvapující bylo vidět přežívající mayské náboženství – zahlédli jsme rodinu, která z malého chlapce vyháněla zlé duchy obětováním slepice a coca-coly.