Rekonstrukce kopule univerzitní observatoře

Kopule univerzitní observatoře na Kraví hoře bude během letních prázdnin rekonstruována. Na opravy věnovala univerzita prostředky ve výši 3,2 milionů korun. Slavnostní uvedení do provozu je plánováno na letošní září.

Observatoř Masarykovy univerzity na Kraví hoře (mezi místními často nazývaná MonteBoo Observatory) byla vybudována podle návrhu stavitele Františka Šotoly v průběhu let 1949 až 1954. Na stavbě se podílely společně Československá astronomická společnost, Společnost pro postavení lidové hvězdárny v Brně a tehdejší Astronomický ústav Přírodovědecké fakulty MU. Na původně holém kopci na okraji Brna vyrostly dvě pozorovatelny. Jižní kopule, která od samého počátku patřila dnešní Hvězdárně a planetáriu Mikoláše Koperníka v Brně, slouží veřejnosti k pozorování oblohy. Univerzitní kopule (severní) měla od začátku úlohu vědeckou.

Univerzitní observatoř je na první pohled nevýrazná budova. Střechu tvoří takzvaná kopule, která je opatřena rozevíratelnou štěrbinou, a otáčí se na kruhové kolejnici tak, aby umožnila pozorování libovolného místa na obloze. V observatoři jsou umístěny dva dalekohledy (teleskopy), refraktor (čočkový dalekohled) o průměru 15 cm a reflektor s průměrem hlavního zrcadla 62 cm, který byl až do roku 1967 největším dalekohledem v tehdejším Československu. V roce 1967 byl totiž uveden do provozu teleskop Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově o průměru dva metry. Přesto patří dalekohled univerzitní observatoře stále k největším přístrojům v České republice.

Od slavnostního uvedení univerzitní observatoře do provozu uběhlo již více než padesát let. Za tu dobu se však observatoř nechtěně „přemístila“ z okraje města téměř do jeho centra. Přibylo světelného znečištění, klasická detekční technika (fotografie, fotometr) byla nahrazena technikou modernější (CCD kamera), ale observatoř a její dalekohledy se za ta léta téměř nezměnily. Světlou výjimkou je rekonstrukce části dalekohledu umožňující automatické nastavení dalekohledu pro pozorování v žádaném směru (je nyní řízeno krokovými motorky z počítače oproti původnímu pohonu hodinovým strojem). Rekonstrukce proběhla v letech 1998–99. Povětrnostní vlivy se velice nepříznivě podepsaly na mechanických vlastnostech kopule, která občas vypovídá poslušnost. Vzhledem k potřebě stále četnějších pozorování především díky nárůstu počtu studentů bakalářského studijního programu Aplikovaná fyzika – astrofyzika se problém stává o to markantnějším. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky se proto rozhodl požádat vedení univerzity o prostředky na rekonstrukci této kopule. Jednání ohledně získání prostředků na opravu kopule univerzitní observatoře probíhalo od října 2006 a začátkem roku 2007 a vedení univerzity uvolnilo na tuto opravu prostředky ve výši 3,2 milionu korun. Rekonstrukce, která je naplánovaná na období letních prázdnin, bude trvat asi 1 měsíc.

Další informace lze nalézt na webových stránkách Oddělení astrofyziky Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU http://astro.physics.muni.cz/.

Jan Janík,
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Oddělení astrofyziky
Využívání univerzitní observatoře a její správu zajišťuje Oddělení astrofyziky Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU, které provádí výuku astronomie a astrofyziky na Masarykově univerzitě. V oblasti výzkumu se pracovníci oddělení zaměřují na zpracování a interpretaci vlastních a převzatých pozorování proměnných hvězd, na otázky fyziky hvězdných atmosfér a hvězdného větru s důrazem na studium horkých hvězd, tedy hvězd s efektivní povrchovou teplotou větší než 7000 K a hvězdných systémů s horkými složkami.

Specializují se přitom na magnetické, chemicky pekuliární hvězdy s anomálním chemickým složením, jež jeví periodické světelné, spektroskopické a magnetické změny.

Cílem komplexního výzkumu tohoto zajímavého typu hvězd je zejména nalezení fyzikálního vysvětlení vzájemných souvislostí mezi geometrií jejich globálního magnetického pole, nehomogenním horizontálním a vertikálním rozložením chemických prvků po povrchu a výskytem barevných skvrn, jež jsou příčinou jejich pozorovaných světelných změn.