O věcech, které se těžko dokazují, ale je důležité se o nich bavit, mluvili včera účastníci debaty s názvem Jak funguje ruská dezinformační kampaň v Česku?. Organizátoři z brněnské odnože organizace Evropské hodnoty si na ni pozvali i odborníky z Fakulty sociálních studií MU. Nejen oni v diskusi mimo jiné apelovali, že účinkům propagandy lze předejít jen tehdy, pokud budou lidé kriticky myslet a zajímat se o to, co se kolem nich děje.
Dezinformační kampaně jsou tradičním nástrojem pro prosazování zájmů v geopolitických konfliktech. Aby o nich bylo možné vůbec mluvit, musí být splněna dvě kritéria najednou: Znamená to, že takové informace záměrně nepopisují pravdu a že je někdo s určitým cílem šíří.
„V Česku často zaměňujeme propagandu se zkreslenou novinařinou. Novináři si do věcí vnášejí vlastní myšlenky a předsudky, ale to ještě není propaganda,“ podotknul Josef Šlerka, vedoucí oboru Studia nových médií na Univerzitě Karlově, který se specializuje na sociální sítě a analýzu chování jejich uživatelů. Upozornil tak na to, že se lidé a organizace někdy z propagandistických tendencí obviňují neprávem.
To ale neznamená, že nic jako proruská propaganda neexistuje. Právě naopak. „Nikdo z nás si angažmá v této informační válce nevybral, ale jsme její součástí a je třeba se tomu postavit,“ uvedl Šlerka.
Diskutéři jmenovali několik konkrétních případů vztahujících se hlavně k vojenskému zásahu na Ukrajině, kdy informace prezentované v médiích a putující po sociálních vrhaly špatné světlo na ukrajinskou stranu. Přitom jsou ale buď prokazatelně nepravdivé, nebo přinejmenším neověřitelné.
Proč to putinovské Rusko dělá? Podle slov plukovníka Karla Řehky, šéfa speciálních sil Armády České republiky, to má několik důvodů: Rusko se cítí ohroženě, znervózňuje ho rozšiřování Severoatlantické aliance, a proto cítí potřebu budovat si aspoň pomyslně nárazníkovou zónu.
Propagandu šíří až 100 portálů
Cíle dezinformačních kampaní jsou různé a různě se prolínají. Existuje snaha o navození nedůvěry ve stávající demokratický systém a vůči institucím, jež ho reprezentují, třeba veřejnoprávním médiím. K tomu se projevuje tendence o hanění Západu nebo snaha vytvořit Rusku image velkého bratra, který se například o středoevropské země rád a lépe postará.
Dezinformace v Česku podle Jakuba Jandy, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty, šíří 50 až 100 internetových portálů, přičemž vede server sputnik.cz. Kromě toho existuje například několik málo jednotek placených twitterových účtů. A všemu výrazně napomáhají lidé, kteří takové obsahy šíří.
Z jakého důvodu to dělají? Mimo jiné proto, že propaganda cílí na emoce a systém se s ní snaží bojovat racionálními argumenty, což je bitva, kterou nikdy nemůže úplně vyhrát. V tom Češi podle politologa Miloše Gregora nejsou výjimeční. Co ale české specifikum je, to je vztah zdejších lidí k politice a věcem veřejným. „Komunistický režim se u nás začal hroutit až jako jeden z posledních, až ve chvíli, kdy přestal fungovat ekonomicky. Ideologicky jsme s ním zase až takový problém neměli. Když se přestává ekonomicky dařit, utíkáme k něčemu jinému a obracíme se proti stávajícímu systému. K tomu samému došlo v době ekonomické krize a po ní a sklon věřit ruské propagandě je důsledek,“ sdělil pedagog z fakulty sociálních studií.
Zákazy nemají cenu. Chce jen víc přemýšlet
Jako způsob, jak zamezit šíření nepravdivých informací, se nabízí šiřitele zakázat. Například v Lotyšsku došlo k tomu, že úřady už zmíněnému Sputniku odebraly doménu. Diskutéři se ale shodli na tom, že prostý zákaz není dobré řešení. „Vzpomeňte si na to, jak zanikla na Facebooku stránka hnutí Žít Brno. Nová, která ji nahradila, pak byla ještě úspěšnější,“ podotknul Gregor.
Ačkoliv celá debata se točila kolem ruské propagandy, její účastníci upozornili také na to, že snaha cíleně šířit mezi lidmi nepravdy může přijít kdykoliv a odkudkoliv. „Podléháme iluzi, že žijeme v míru a války jsou pryč. My ale žijeme v informačním věku, který má vliv také na konflikty. Vedou se jiným způsobem, ale jsou tady,“ sdělil plukovník Řehka a dodal, že nejlepší obranou je v tomto případě země plná lidí, kteří se zajímají, jsou vlastenci a umí kriticky myslet.
