Vědci z MU získali patent na metodu likvidace yperitu

„V ekonomickém světě je nutné chránit duševní vlastnictví před konkurencí. Vývoj nové technologie stojí určité náklady a díky patentu můžeme nyní technologii využívat přednostně. To umožní vytvoření zisku, který pokryje náklady na dosavadní vývoj a i na další výzkumné a vývojové aktivity,“ řekl člen výzkumného týmu z Přírodovědecké fakulty Zbyněk Prokop.

Šetrný způsob likvidace yperitu pomocí enzymu objevili vědci v Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty MU a Vojenského technického ústavu před dvěma lety. Výzkum nové metody trval asi dva roky a stál několik milionů korun.

Enzymy na likvidaci yperitu byly izolovány z půdních mikroorganismů. Ve srovnání s dosud používanými dekontaminačními přípravky jsou enzymy mnohem šetrnější k ošetřovaným plochám i k životnímu prostředí, ve kterém se po použití snadno a rychle rozkládají. V případě enzymu dokáže jedna molekula zneškodnit tisíce molekul yperitu, čímž se snižuje jednotková spotřeba nového dekontaminačního přípravku. Nová látka je netoxická a nevykazuje žádnou chemickou agresivitu vůči běžným konstrukčním materiálům.

Vědci z MU získali patent na technologii pro likvidaci bojové látky yperitu (obrázek vlevo). Molekula yperitu se váže do aktivního místa enzymu, který je schopen yperit rozložit a přeměnit jej na neškodnou látku (zelená v obrázku vpravo). Enzymy jako přírodní látky se po aplikaci rozloží a nekontaminují životní prostředí. Spontánním rozkladem vzniká meziprodukt, který může způsobovat poškození tkání.

Technologie je využitelná ve vojenství i civilní obraně. Hodí se k odstranění yperitu z povrchů citlivé vojenské, přepravní, průmyslové a zemědělské techniky, z technických zařízení a staveb, ale i z kůže lidí či zvířat a dalších živých organismů. Novou enzymovou technologii bude možné využít také k šetrnému rozkladu rozsáhlých starých zásob yperitu, zájem o její využití již projevily Spojené státy americké.

Yperit patří do skupiny zpuchýřujících bojových látek – projevuje se leptáním sliznic, způsobuje dýchací problémy, na pokožce vytváří puchýře. Proniká dřevem, tkaninami a kůží a působí v kapalném i plynném stavu. Poprvé byl použit v 1. světové válce. Je poměrně snadné ho vyrobit.

Od roku 1987 získali vědci Masarykovy univerzity dvanáct patentů, nejčastěji v oborech chemie, biologie a fyzika. V roce 2006 získal patent výzkumný tým z Lékařské fakulty MU za objev důležitých vlastností rostlinného alkaloidu makarpinu, o rok dříve byla patentována také plazmová tužka.

První testovací vzorky produktu by měly být k dispozici koncem roku
Ve vývoji aplikační látky, která umožní využití vynálezu v praxi, pokračuje od června letošního roku nově založená tzv. „spin-off“ firma s názvem Enantis. Jde o první biotechnologickou firmu Masarykovy univerzity, která vznikla za významné podpory Jihomoravského inovačního centra (JIC) a Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity (CTT).

„Úkolem ,spin-off‘ firem je realizovat vývojové práce vedoucí ke vzniku a ověření funkční technologie, vytvoření produktu a návodu k jeho použití. Tyto práce není možné provádět v rámci běžného akademického výzkumu,“ zdůraznil Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty, který je zároveň jedním z jednatelů společnosti Enantis.

Společně s partnery nyní „spin-off“ Enantis vyvíjí recepturu dekontaminační směsi, která bude koncem roku testována v rámci ověřovacího pilotního testu členských států NATO. Expertní skupina NATO odpovědná za řešení následků případného chemického, biologického, radiologického či nukleárního útoku si vyžádala ověření enzymatické technologie dekontaminace interiérů letadel. Česká republika je v současnosti pravděpodobně jedinou zemí NATO, která může tuto technologii nabídnout.

„Spin-off“ Enantis rovněž našla dva strategické partnery, kteří se budou podílet na výrobě a distribuci dekontaminační směsi. S tuzemskou biotechnologickou firmou připravuje velkoobjemovou výrobu proteinu. Se zahraničním partnerem chystá vývoj nového produktu a vstup na zahraniční trhy. Nyní probíhají jednání o podobě spolupráce a připravuje se výměna biologického materiálu.

Tereza Fojtová