José, lama a písanka

José je jedním z mnoha peruánských dětí, které by do školy chodit chtěly, avšak nemohou. Zatímco se u nás sedmileté děti seznamují s písankou, jejich peruánský vrstevník José vyráží se stádem lam do hor. Vydělá tak peníze, které pomohou uživit rodinu. Na Josého vzdělání už to však nestačí. Vlastními silami se nikdy nevymaní z tohoto bludného kruhu, a negramotnost tak pro něj zůstane velkým problémem, stejně jako pro většinu potomků původních obyvatel Peru.

 Situace vypadá beznadějně, a proto se studenti hispanistiky z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity rozhodli přispět k řešení problému, který postihuje Josého stejně jako mnoho jiných dětí v Peru. Studenti měli loni možnost seznámit se s tvrdou realitou v Andách během měsíční expedice do Peru. V andských školách, mezi žáčky, jejichž mateřštinou je kečuánština, studenti mimo jiné zkoušeli uvádět do praxe poznatky z didaktiky španělštiny. Španělština totiž jakožto oficiální peruánský jazyk dětem umožňuje přístup ke vzdělání.

Po návratu do Brna studenti vytvořili projekt „Učíme se a pomáháme“, jenž se nyní realizuje ve spolupráci s vybranými brněnskými základními školami a s nadací Inka, která domorodým obyvatelům v Andách pomáhá již delší dobu. Studenti vyučují podle vlastní učebnice španělštinu na základních školách Pramínek, Sirotkova a Zemědělská a přibližují našim dětem historii a současnost hispánských zemí, a to nejen během vyučovacích hodin, ale i na tematicky zaměřených akcích, jako např. Po stopách Kryštofa Kolumba, Peruánský den, Mexická posada a rozbíjení piňaty a jiné.
Studenti vyučují bez nároků na honorář a částka, kterou rodiče dětí za kroužek španělštiny zaplatí, nepřevýší cenu dvou vstupenek do kina – jedna třída však takto zajistí studium peruánského školáka na celý rok. České děti jsou navíc se svým kamarádem v kontaktu a dopisují si s ním španělsky.

Díky iniciativě studentů Filozofické fakulty tak vznikl projekt, který pomáhá peruánským školákům a současně vzdělává a vychovává české děti. Naše děti se naučí nový jazyk a dozví se spoustu zajímavých informací o hispánské kultuře, jež je pro nás poněkud exotická. A nejen to. Díky peruánskému kamarádovi zjistí řadu věcí, které si dříve neuvědomily. Například to, že školní docházka, která je u nás samozřejmou povinností (a leckdy je chápána jako „pěkná otrava“), je pro stejně staré vrstevníky vytouženou odměnou a mnohdy i nedostižným snem. Jistě je to hřejivý pocit, když si naše děti uvědomí, že právě jejich zásluhou, díky jejich aktivnímu přispění, může José, až si splní své povinnosti vůči lamám, zasednout do školní lavice a otevřít si svou písanku.