„Výběrové řízení ukončené v červnu letošního roku je dnes po již čtyřměsíčním odstupu od ukončení prvních zadávacích řízení zcela zmařeno a zdiskreditováno a univerzitě proto nezbývá než požádat o souhlas s vypsáním nové soutěže. Vyhlášení nové soutěže a zdržení se promítne i do nezbytného posunu termínu ukončení dostavby kampusu,“ řekl kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.
Ještě před prázdninami byli dodavatelé zavázáni postavit závěrečnou tzv. žlutou a zelenou etapu kampusu za 1,75 miliardy korun, což bylo o 600 milionů korun méně, než byla nejnižší cena nabízená dodavateli v prvním výběrovém řízení na přelomu roku. Pokud by ministerstvo školství vydalo souhlas s podpisem smluv s vítězi soutěže, nejen, že by bylo možné dokončit dostavbu kampusu ve schválených finančních limitech, ale nebyl by ohrožen ani termín dokončení stavby v roce 2008.
Vypsání nové soutěže bude znamenat oddálení termínu dokončení výstavby nejpravděpodobněji až do roku 2010. Navíc s sebou přinese i nové navýšení celkové ceny o inflaci, která je zatím kalkulována ve výši 3 procent ročně. Přitom je nutné počítat i s růstem ceny samostatných dodávek vybavení, které mají být realizovány mimo rámec generální dodávky vlastní stavby kampusu. „Přesnou výši ztráty bude možné určit až na základě výsledků nového výběrového řízení,“ upřesnil kvestor.
Navýšení, které tak nevzniklo kvůli postupu Masarykovy univerzity, by měl hradit stát. Univerzita je však připravena přispět i z vlastních zdrojů, a to částkou zhruba 200 milionů korun. Jedna z variant řešení počítá i s prodloužením termínu dokončení financování do roku 2012, které by však přineslo další nezbytné náklady spojené s inflací a finanční náklady z důvodu posunu splatnosti. Všechna navržená řešení předpokládají vyčlenění zhruba 400 milionů korun ze státního rozpočtu na krytí kurzových ztrát. Ty způsobil vývoj kurzu koruny vůči euru v posledních letech. Masarykova univerzita má program vedený v korunách, nikdy nebyla finančním manažerem půjčky a proti riziku kurzových ztrát nemohla podniknout žádné kroky. Přesto na hrozící riziko upozorňovala ministerstvo financí již od roku 2005.
Univerzitní kampus, který se začal stavět v roce 2004, má sloužit pro 5000 studentů a 1000 vysokoškolských pedagogů a vědecko-výzkumných pracovníků Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Fakulty sportovních studií. Jako první byly v září 2005 dokončeny čtyři pavilony Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií. Dalším krokem je stavba Akademického výukového a výzkumného areálu, jehož prvních 12 objektů bylo otevřeno v září letošního roku. Plánovaná závěrečná etapa zahrnuje stavbu dalších 19 objektů. Vybudováno má být výukové centrum, další pavilony pro fakulty, budova děkanátů a dvě sportovní haly, ale také dopravní terminál u hlavního vstupu do kampusu.
Náklady na stavbu celého kampusu byly vyčísleny na 5,1 miliardy korun. Z toho dotace poskytovaná prostřednictvím ministerstva školství tvoří 1,9 miliardy korun. Téměř 300 milionů na inženýrské sítě a technickou infrastrukturu poskytlo město Brno. Významným zdrojem financování projektu je i půjčka EIB ve výši 95 milionů eur na období 25 let, kterou český stát kryje financování projektu ze státního rozpočtu. Masarykova univerzita spolufinancuje stavbu kampusu z vlastních zdrojů, a to v celkovém rozsahu 2,1 miliardy korun.
