Univerzitní kampus se rozrostl o dvanáct budov

Dvanáct nových objektů začalo sloužit studentům a zaměstnancům Masarykovy univerzity v Univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích. Slavnostní otevření budovy Knihovny univerzitního kampusu, tří pavilonů pro Lékařskou fakultu, čtyř pavilonů pro Přírodovědeckou fakultu a pavilonu biomodelů proběhlo 17. září. Dokončena byla také důležitá technická zařízení a spojovací koridory jako například nadzemní lávka nad ulicí Kamenice. Modrá etapa přímo navazuje na Integrované laboratoře medicínských technologií (ILBIT), které jsou v provozu od roku 2005.

Stavba takzvané Modré etapy v celkovém rozsahu 1,56 miliardy korun trvala necelé dva roky. Univerzita získala nové prostory pro dalších zhruba 160 zaměstnanců a více než 1400 studentů. „Dostavěna je zhruba polovina z celkového rozsahu plánované výstavby,“ řekl kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.

Všechny objekty a přístupové cesty jsou bezbariérové. Orientační systém pamatuje i na sluchově a zrakově postižené studenty. Neslyšícím slouží standardní vizuální a textová navigace. Nevidomým zajišťuje podporu kombinace tří navigačních prvků, a to vodicí linie, zvuková a hmatová navigace.

KUK bude poskytovat knihovnické, informační a další služby nejen studentům a učitelům, ale také veřejnosti. Celková kapacita včetně podzemních skladových prostor je projektována pro půl milionu svazků. V různých typech studoven včetně počítačových je k dispozici téměř šest sest studijních míst. V budově je umístěno i akademické knihkupectví a občerstvení.

Z pracovišť Lékařské fakulty získaly v nově dokončených pavilonech místo Biologický ústav, Biochemický ústav a Ústav patologické fyziologie. Do nových pavilonů pro Přírodovědeckou fakultu se přestěhovaly Ústav biochemie a Ústav chemie. V právě otevřených prostorách sídlí také společné výukové laboratoře. Pro zajištění technických funkcí kampusu je důležité vybudování speciálního integrovaného centra pro řízení a monitorování energetických zdrojů. V kryté lávce nad ulicí Kamenice je situována kavárna.

Historie a budoucnost univerzitního kampusu
Univerzitní kampus se začal stavět v roce 2004. Jako první byly v září 2005 dokončeny čtyři pavilony Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií (ILBIT), kde v současnosti pracuje na 150 zaměstnanců a 600 studentů. Dalším krokem byla stavba Akademického výukového a výzkumného areálu (AVVA), jehož prvních dvanáct objektů bylo postaveno v rámci právě dokončené Modré etapy. V současnosti se připravuje stavba dalších 19 objektů, souhrnně označovaných jako Žlutozelená etapa.

Vybudováno bude výukové centrum, další pavilony pro Lékařskou fakultu a Přírodovědeckou fakultu, budova děkanátů, dvě sportovní haly a pavilony pro Fakultu sportovních studií, ale také dopravní terminál u hlavního vstupu do kampusu. Celkem jde o realizaci výstavby za přibližně 1,8 miliardy korun.

Po dokončení má univerzitní městečko sloužit pro 5000 studentů a 1000 vysokoškolských pedagogů a vědecko-výzkumných pracovníků Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Fakulty sportovních studií.

Náklady na stavbu celého kampusu byly vyčísleny na 5,1 miliard korun. Z toho dotace poskytovaná prostřednictvím ministerstva školství má činit 1,9 miliardy korun. Téměř 300 milionů na inženýrské sítě a technickou infrastrukturu poskytlo město Brno. Významným zdrojem financování projektu je i půjčka Evropské investiční banky ve výši 95 milionů Euro na období 25 let, kterou český stát kryje financování projektu ze státního rozpočtu. MU spolufinancuje stavbu kampusu z vlastních zdrojů, a to v celkovém rozsahu 2,1 miliardy korun, tvořících 40 procent nákladů projektu, z toho 380 milionů korun přímého finančního vkladu z vlastních investičních a neinvestičních prostředků a 1,78 miliardy korun formou splátek návratné finanční výpomoci na půjčku Evropské investiční banky, rozložených do dvaceti let po skončení výstavby.

V bezprostředním okolí areálu nového univerzitního kampusu je rezervováno přibližně 16 ha rozvojového území, kde má do roku 2015 postupně vyrůst městská čtvrt včetně nezbytné podpůrné infrastruktury zejména vysokoškolských kolejí, stravovacích kapacit, sportovišť, konferenčního a společenského zázemí, prostor pro volnočasové aktivity, aj. v návaznosti na obchodní a podnikatelské aktivity zejména vývojového a inovačního charakteru.