Zmíněný
komentář neznámého kolemjdoucího se týkal instalace Slova v prostoru, kde jinak
běžní lidé chodili s prapodivnou bednou na hlavě. Na její čelní straně bylo
stínítko, na něž se promítala různá slova, která se měnila, jak se dotyčný
pohyboval po místnosti. Ani další program nepřestával udivovat.
Akce měla přilákat k vědě širokou veřejnost a ukázat, že věda může být i legrace a vědci jsou také lidé, kteří se rádi baví. A široká veřejnost, která se zde zcela jistě sešla, se opravdu nenudila. Byly připraveny různé hry, pokusy a pro náročnější i odborné přednášky. Návštěvníci se tak mohli dozvědět mnoho o vlastnostech křemíku, o výrobě křemíkových nanotrubek, o moderních metodách tvorby map, mohli si zasoutěžit v lovení drobných sladkovodních živočichů na dně nádržky nebo si udělat zvířátko z balonků, čehož využívaly nejenom děti. Ty si zde však pouze nehrály, ale mnohde se zatajeným dechem a ústy dokořán poslouchaly výklad o fyzikálních, chemických a jiných úkazech, které byly záhy ověřeny nějakým experimentem. Byla to například raketa z PET lahve poháněná lihem nebo místnost „rozpůlená“ paprskem laseru, na němž se demonstrovalo měření rychlosti světla. Člověk si mohl vyzkoušet, jaké by to bylo, kdyby měl místo hlasu hudební nástroj. To umožňovala instalace nazvaná MIDIsko, která měnila lidský hlas snímaný mikrofonem na hlasy zvolených nástrojů. Vše bylo doplněno vizuálními efekty, což dohromady vytvářelo zajímavé výsledky.
Fakulta informatiky nabízela nahlédnutí do světa moderní výpočetní techniky. Návštěvník se zde dozvěděl, zdali je WiFi komunikace opravdu bezpečná, jak může počítač rozeznávat tváře a otisky prstů, nebo se podívat, jak bude vypadat domácí kino v budoucnosti. Lidé, kteří i zde hledali chvilku odpočinku, mohli zhlédnout projekci studentských filmů.
„Velmi mne zaujaly
mapy a programy na jejich zpracování. Jsem tu poprvé a je dobře, že veřejnost
může vidět místa, kam se jinak nedostane,“ hodnotil celou akci jeden
z návštěvníků.