Při příležitosti mezinárodní konference, kterou spolupořádala
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, byli osloveni
odborníci-psychiatři, aby se vyjádřili k některým aktuálním otázkám
psychiatrie. Problematika psychiatrie nebývá žhavým tématem v médiích,
nicméně v poslední době psychiatři v kontextu s očekávanými reformami
zdravotnictví chtějí upozornit na obor, který se nepochybně v blízké
budoucnosti octne v popředí zájmu i z důvodů ekonomických.
Frekvence psychických onemocnění
Počet depresí se celosvětově i u nás v posledních deseti letech
zdvojnásobil, takže na sebevraždu umírá každoročně více lidí než při
autonehodách. Některé psychické poruchy se objevují častěji než dříve
(jak již bylo uvedeno výše) a souvisejí se stylem života a technickým
rozvojem. Výskyt jiných onemocnění, například schizofrenie, se nemění
a zůstává stejný. Příčin psychických poruch je vždy více. Patří k ním
dědičná predispozice, změny v biochemismu mozku, stresové události
a okolní faktory. „Nedokážeme zatím přesně určit podíl jednotlivých
faktorů u konkrétního nemocného a v léčbě se snažíme postihnout co
nejvíce možných příčinných faktorů. Psychoterapeutický přístup by měl
být nedílnou součástí jakékoliv léčby. Je prokázáno, že čím dříve nemoc
diagnostikujeme a léčíme, tím je prognóza lepší. Proto se snažíme, aby
lékaři prvního kontaktu na možnost počátečních fází psychické nemoci
mysleli,“ uvedla prof. Eva Češková z Lékařské fakulty MU. Depresivní
poruchu již praktičtí lékaři umějí diagnostikovat i léčit a deprese se
stává společensky akceptovatelným onemocněním. „Řada závažných
psychických poruch je dlouhodobá, lze říci celoživotní, a my dokážeme
u většiny nemocných udržet projevy nemoci pod kontrolou za cenu
dlouhodobé preventivní léčby. Tedy situace je podobná jako
u chronických tělesných chorob,“ doplnila Češková.
Nové možnosti léčby v psychiatrii
Psychiatrie má řadu léčebných možností. „Kromě psychoterapie máme
k dispozici psychofarmaka (to jest léky ovlivňující psychické funkce),
která jsou lépe snášena a jsou bezpečnější. V poslední době dostává
psychiatrie do rukou stimulační metody, které jsou postaveny na
znalostech o narušených oblastech mozku, které cíleně ovlivňujeme. Tyto
metody jsou cílenější a šetrnější, než je například elektrokonvulzivní
léčba (elektrošoky), a lze je provádět i ambulantně,“ uvedla prof. Eva
Češková.
Hranice mezi duševní poruchou a přiměřenou reakcí na zátěž
Hranice mezi duševní poruchou a přiměřenou reakcí na zátěž je relativně
vágní. Psychiatrii zatím chybí objektivní ukazatele nemoci – nejsou
k dispozici laboratorní vyšetření, která by diagnózu psychické poruchy
potvrdila. „Stanovení diagnózy spočívá na příznacích, které nám nemocný
sdělí a které na něm pozorujeme. V blízké budoucnosti se rozhodně
i tato situace změní. Již dnes víme, že nejen lék, ale také slova vedou
ke změnám v mozku, které budeme schopni zobrazit a sledovat,“ shrnula
prof. Eva Češková.
Je současná česká psychiatrie v krizi?
V médiích se nedávno objevily titulky „Psychiatrie v krizi“. K této
problematice uvádí předseda České psychiatrické společnosti Jiří
Raboch: „Nedomnívám se, že by česká psychiatrie byla celkově v krizi.
Psychiatrie působí ve velmi skromných podmínkách značně efektivně. Na
našich ulicích, na rozdíl od některých bohatých zemí, nevidíme mnoho
duševně nemocných bezdomovců. Stejně tak nemáme na rozdíl od chudších
zemí psychiatrická zařízení, kde by psychiatričtí pacienti vysloveně
trpěli.“ Prof. Raboch ovšem dodává, že finanční zabezpečení české
psychiatrie, asi tři procenta ze zdravotního rozpočtu, neodpovídá
celkovému stavu českého zdravotnictví ani ekonomickému rozvoji naší
země. Výše uvedené procento nás podle něj řadí na předposlední místo
v Evropě, ve které se podíl psychiatrické péče pohybuje mezi šesti až
osmi procenty. Psychiatrická společnost ČLS JEP vypracovala proto
koncepci rozvoje oboru, která je v současné době revidována. „Jistě
bychom si přáli zkvalitnit péči o duševně nemocné ve všech oblastech
psychiatrie – ambulantní, ústavní i komunitní. Avšak bez navýšení
finančních prostředků a politické podpory toto psychiatři sami
nedokáží,“ dodal Raboch.
Mezinárodní Psychiatrický sjezd
Třináctý česko-slovenský psychiatrický sjezd se konal ve dnech 12. až
15. září v prostorách brněnského hotelu Voroněž; registrováno bylo více
než 570 účastníků. Jedná se o znovu obnovenou tradici setkávání českých
a slovenských psychiatrů, která byla po roce 1968 a 1989 vždy na
několik let přerušena.
