Podle poslední zprávy Evropské komise jsou v Česku vědci z Masarykovy univerzity nejúspěšnější v získávání peněz z evropského programu Horizon 2020, který je určený na podporu mezinárodní výzkumné spolupráce. Do poloviny letošního roku uspělo 25 projektů, na jejichž přípravě se podíleli. Celková částka získaná v těchto projektech přesahuje 10 milionů eur.
„Na tomto výsledku má podíl především spolupráce našich vědců se zahraničím, protože ve většině projektů fungujeme zatím jako partneři mezinárodních konsorcií. Celá řada aktivit vzešla od odborníků, kteří se vrátili ze zahraničí nebo tam delší dobu působili a také díky tomu si vybudovali kontakty nutné pro takovou spolupráci,“ uvedl Petr Dvořák, prorektor pro výzkum.
Odborníci z Masarykovy univerzity jsou úspěšní především v prvním a třetím pilíři programu, které podporují excelentní vědu a bádání v oblastech definovaných společenských výzev. Žádosti však posílají i do druhého pilíře zaměřeného více na průmysl a technologie, kde uspěl zatím jediný projekt z oblasti informačních technologií.
Z neveřejné databáze Evropské komise plyne, že Masarykova univerzita doposud figurovala ve více než 180 návrzích, úspěšnost univerzity je tak téměř 14 procent, což je mírně nad celoevropským průměrem 12 procent. „Nejvíce návrhů podal Ceitec MU, z 63 návrhů se dosud podařilo získat 11 grantů,“ uvedl vedoucí odboru výzkumu na rektorátu Roman Badík.
| Řešitel (počet projektů) | Dotace pro Muni (EUR) |
|---|---|
| Ceitec (11) | 5 223 848 |
| Právnická fakulta (1) | 1 499 625 |
| Přírodovědecká fakulta – Recetox (4) | 1 341 948 |
| Fakulta sociálních studií (3) | 691 875 |
| Filozofická fakulta (1) | 645 206 |
| Fakulta informatiky (2) | 431 475 |
| Ústav výpočetní techniky (1) | 393 250 |
| Pedagogická fakulta (1) | 185 500 |
| Lékařská fakulta (1) | 0 |
| Muni celkem (25) | 10 412 727 |
Dvakrát ERC a třikrát koordinátorem
Největším úspěchem je podle něj zisk dvou prestižních ERC grantů, které získali špičkoví odborníci – David Kosař z právnické fakulty a Richard Štefl z Ceitecu. Navázali tak na úspěch Pavla Plevky, který grant ERC získal v minulém rámcovém programu. Velmi blízko k získání tohoto grantu byli také další dva vědci z fakulty sociálních studií.
S výjimkou tří projektů řešených na Ceitecu MU však není na univerzitě žádný kooperativní projekt, kde by lidé z MU figurovali jako koordinátoři. Podle Badíka nemají totiž s podobnými typy projektů velkou zkušenost a právě tu hodnotitelé žádostí zohledňují.
„Musíme se stát osvědčenými partnery a ukázat, že uřídíme naši část projektu. Pak se můžeme propracovat i k většímu počtu projektů, kde budeme mít roli koordinátora,“ domnívá se Badík.
Zdůraznil, že je potřeba ještě zvýšit úsilí v žádostech o podporu z programu Horizon 2020. „Snižování podpory ze strukturálních fondů v následujících letech bude znamenat propad ve financování, který je třeba pokrýt z jiných zdrojů. V příštím roce budou v rámci H2020 zveřejněny pracovní programy pro poslední období, z nichž lze získat dlouhodobější financování výzkumu,“ uvedl.
Uspět s žádostí o podporu není jednoduché, podle Badíka je především potřeba začít pracovat na návrhu minimálně půl roku dopředu. Za důležité považuje být součástí mezinárodní vědecké komunity a u individuálních žádostí pak doporučuje, aby si vědci nechali projekt před podáním ohodnotit nejdříve kolegy.
„Doporučujeme také využívat podporu našeho odboru. Nabízíme jednak informace na našem webu a formou newsletteru, poskytujeme individuální konzultace a v rámci Grantové agentury MU pak také finanční podporu na přípravu mezinárodních projektů,“ doplnil Roman Badík s tím, že je dobré se také předem seznámit s úspěšnými projekty a nasbírat zkušenosti od lidí, kteří grant dostali, i od těch, kteří zatím neuspěli.
Mezi nejlepšími je Recetox
Mezi ty nejúspěšnější na MU patří Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí MU (Recetox), které má aktuálně pět projektů. Podle jeho ředitelky Jany Klánové je klíčová především kvalita centra, jeho výzkumné infrastruktury a vědeckých týmů a na druhém místě je to jistá konzistence.
„Máme dlouhodobou strategickou vizi, kam se chceme rozvíjet, kterou samozřejmě lehce upravujeme v závislosti na aktuálních potřebách a příležitostech. Víme, v čem jsme silní, co je třeba rozvíjet, do čeho investovat. Projekt je pro nás v podstatě prostředek, jak toho dosáhnout,“ uvedla.
Důležité je podle ní i zapojení do mezinárodních sítí. „Pokud se však neukážete jako dobrý a spolehlivý partner, je to k ničemu,“ řekla Klánová. Dodala, že důležitá je také flexibilita. „Je třeba prozkoumávat nová programová schémata, protože H2020 není stejný jako předešlé rámcové programy.“
