Radan Kučera pochází z učitelské rodiny a už od mládí se chtěl věnovat matematice. Tu také na přírodovědecké fakultě přednáší. Čerstvý nositel Ceny rektora pro vynikající pedagogy se ale obává, že se blíží doba, kdy bude velký nedostatek dobrých středoškolských učitelů matematiky, jejichž přípravě se mimo jiné věnuje.
Není to podle něj dáno tím, že by studenti přicházející na univerzitu měli horší znalosti než dříve. „Bohužel vidíme klesající tendenci v počtech studentů. Nadanější maturanti si většinou volí jiný typ studia, což souvisí s prestiží a finančním ohodnocením učitelské profese,“ říká Kučera, který si velmi váží toho, že dostal cenu rektora. „Nominace totiž pochází od studentů, kteří mi tím sdělili, že jsou s mou výukou spokojeni. Utvrzuje mne to v tom, že jsem svůj čas věnoval přípravě na výuku smysluplně.“
Většina jeho přednášek je věnována algebraickým předmětům určeným hlavně studentům odborné matematiky. „V některých letech se podaří, že se v ročníku objeví skupinka velmi nadaných studentů, kteří pak k sobě strhnou i další. Je radost učit mladé lidi, které probíraná látka zajímá,“ podotýká.
Seminární skupiny, v nichž se studenti nejsou ochotní či schopní vůbec připravovat, jsou podle něj naštěstí spíš výjimkou. Přestože jdou studenti na vysokou školu s různou úrovní znalostí, ztracené podle Kučery nic není. Na matematiku je potřeba mít alespoň trochu talent, ale také být ochoten pracovat. „Považuji za důležité přimět své studenty k domácí přípravě. V algebře I mám proto na semestr nachystané čtyři odpovědníky v ISu, v navazujícím kurzu jim pak každý týden zadávám domácí úkol. Je to vlastně příprava na písemku, kterou píší před ústní zkouškou.“
Opravenou písemnou část zkoušky pak studentům rozdá a vysvětlí jim správné postupy. Přitom se mohou ptát nejen na řešení příkladů, ale i na opravu své práce. „Čas od času se při dotazu zjistí, že někomu mohu přidat nějaký bod navíc. Pro studenty to může být důležité, protože k ústní části pouštím nekompromisně jen ty, kteří získali alespoň polovinu bodů,“ doplňuje Kučera.
Ví, že je obtížné při přednášce dávat nepřetržitě pozor, a nelze se proto divit, když unavený student přestane po chvíli vnímat. „Tomu se snažím zabránit tím, že chodím po místnosti, nemluvím monotónně a čas od času se studentů na něco zeptám, aby museli zůstat ve střehu,“ popisuje.
Většinou promítá připravený text, který si mohou studenti předem vytisknout, a na tabuli jej pak doplňuje dalšími detaily, jako jsou třeba příklady k obtížnějším definicím nebo důkazy k větám. „Když jsem byl student, dobře jsem si uvědomoval, jaká lekce je pro mne přínosná. Konec konců díky kvalitním přednáškám svých učitelů jsem se utvrdil v tom, že chci celý život dělat matematiku. Když jsem pak začal sám učit, snažil jsem se je napodobovat v tom, co se mi na jejich výuce líbilo,“ dodává Kučera.
Ze všech jeho předmětů je prý časově nejnáročnější seminář z teorie čísel, který je určený studentům magisterského studia a doktorandům. „Přednáším vždy podle nějaké knihy téma, o kterém si myslím, že by mohlo zaujmout. Přitom volím každý semestr něco nového, protože většina studentů si seminář zapisuje opakovaně,“ říká Kučera. Letos na podzim si nachystal téma eliptických křivek, které mají překvapivé aplikace v praxi, využívají se například v kryptografii.
