Několik otázek o právu v kyberprostoru jsme položili Michaelu Bogdanovi z Právnické fakulty University of Lund ve Švédsku.
Zabýváte se mezinárodním právem. O jaké problémy v kyberprostoru jde?
Uvedu jednoduchý příklad. Když třeba střílí lovec v Česku a omylem trefí někoho za rakouskou hranicí, vzniká otázka, zda se tím má zabývat český nebo rakouský soud a jaké právo se použije. Právě v kyberprostoru je řešení obdobných otázek velmi zajímavé – nevíme, kde se z pohledu práva vyskytly uvedené události, přičemž se může jednat třeba o pomluvu nebo podvod.
Takže tato problematika není vyřešená?
Není úplně vyřešená. Není jednoznačné, kde třeba můžete dotyčného žalovat a vymáhat na něm náhradu škody. Základní předpisy sice existují, ale problémem je, jak je aplikovat na události, které se stanou v kyberprostoru. Několik měsíců již například platí nové evropské nařízení, podle kterého se při náhradě škody má použít právo země, kde škoda skutečně nastala. Tedy když se vrátím k našemu příkladu – nikoli právo země, odkud lovec střílel, ale právo státu, kam se trefil. Když ale tento problém převedeme na internet, není často jasné, který stát můžeme vlastně považovat za místo škodní události. Co když hacker poškodí webovou stránku českého podnikatele, která je umístěna na serveru v Německu – kde vznikla škoda? Ve které zemi?
Jde například o základní otázku pravomocí soudů. Svých studentů ve Švédsku se například ptám na jejich názor na následující situace. Představte si, že někdo bůhví odkud šíří dětskou pornografii po internetu a tisíce Švédů se na to dívají. A jednoho dne se ten člověk objeví ve Stockholmu. Mohou jej švédské orgány obvinit z toho, že zde spáchal trestný čin? Na to mi většina studentů odpoví, že samozřejmě – efekt toho jednání vidíme u nás, a proto je zde důvod stíhat pachatele, jako by se tohoto činu dopustil na švédském území. Další otázkou, kterou jim pak pokládám, je tato: nějaký Švéd se na internetu vyjadřuje negativně o Ajatoláhu Chomejním a pak se náhodou objeví v Teheránu. Mají pak právo Íránci říct, že se dopustil trestného činu na území Íránu, protože Íránci se na vše můžou dívat? V tomto případě však studenti naopak odpovídají, že ne. Z hlediska práva se ale jedná o naprosto identickou otázku toho, zda může stát považovat určité jednání na internetu, za jednání, k němuž došlo na jeho území. Takových problémů se dá najít celá řada a nejen, že nejsou dokonale ošetřené, ale vlastně ani nevíme, jak by bylo třeba tyto záležitosti upravit.
