První část univerzitního kampusu slavnostně otevřena

Za účasti evropského komisaře pro vědu a výzkum Janeze Potočnika, ministra financí Bohuslava Sobotky, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petry Buzkové a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Milana Venclíka a řady dalších čestných hostů byl v pondělí 3. října oficiálně otevřen komplex Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií (ILBIT), který tvoří první část budovaného kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích.

Stavba laboratoří trvala pouhých 12 měsíců a stála 729 miliónů Kč, o 17 miliónů Kč méně než byl původní předpoklad. „Když jsme před rokem začínali ILBIT stavět, tak se celý projekt univerzitního kampusu nacházel v kritické situaci a nebyla vůbec jasná další perspektiva této stavby. Dnes, když otevíráme tyto špičkově vybavené prostory, tak je nám jasné, že máme velmi reálnou šanci, abychom stavbu do září 2008 realizovali v celém rozsahu,“ uvedl při této příležitosti rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Ve čtyřech moderních pavilonech ILBITu o celkové užitné ploše 6 935 m² jsou soustředěny laboratoře, pracovny a seminární místnosti několika specializovaných pracovišť Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU. V pavilonech Lékařské fakulty vzniklo centrum zaměřené na buněčné technologie, kde se vědci budou zabývat buněčnou imunoterapií a tkáňovým inženýrstvím. Toto pracoviště se například podílí na vývoji protinádorových vakcín či na výzkumu chondrocytů, které mohou sloužit jako náhrada kloubních chrupavek. Zároveň se zde vědci budou věnovat výzkumu kmenových buněk, které by v budoucnosti mohly pomoci například při léčbě infarktu. Jak uvedl na tiskové konferenci před slavnostním otevřením ILBITu děkan Lékařské fakulty Jan Žaloudík, jedná se o první komplex tohoto druhu v České republice.

Z Přírodovědecké fakulty se do ILBITU stěhují dvě velká pracoviště – Národní centrum pro výzkum biomolekul a Laboratoř funkční genomiky a proteomiky. Výzkumníci z prvně jmenovaného pracoviště se zabývají strukturou biomolekul a zkoumají, jakým způsobem tato struktura ovlivňuje funkce molekul. Výsledky tohoto výzkumu mohou být využity především ve farmakologii. Součástí pavilonů Přírodovědné fakulty je i speciální skleník vybudovaný na střeše jedné z budov. „Ve všech případech se jedná o špičkové vědecké týmy, které už dnes dosahují mezinárodní úrovně. Věříme, že zde dojde k určitému synergickému efektu, že pracoviště, která zkoumají podobná témata, zde budou moci spolupracovat a společně využívat některé přístrojové vybavení. Vytváříme tak podmínky pro to, aby tato pracoviště ještě lépe uspěla v mezinárodní konkurenci,“ zhodnotil integraci pracovišť pod jednu střechu rektor Petr Fiala.

Integrované laboratoře biomedicínckých technologií však zabírají pouhou jednu sedminu z celkové rozlohy kampusu, jehož hlavní část Akademický výukový a výzkumný areál (AVVA) by se měla začít stavět již na začátku příštího roku, budování infrastruktury celého areálu (tzv. Červené etapy výstavby) by mělo být zahájeno ještě letos. Význam projektu vyzdvihl i ministr financí Bohuslav Sobotka, když vysvětloval, proč vláda letos v červenci rozhodla o navýšení finančních prostředků pro Program rozvoje MU, jehož je kampus hlavní součástí, o necelé 1,3 miliardy korun. „S paní ministryní školství jsme museli hledat dodatečné finanční prostředky tak, aby byl tento projekt dostatečně zajištěn a aby byl v každém případě dokončen. Myslím si, že jde o projekt, který potřebuje univerzita, ale i Brno, a nepochybně ho potřebuje jižní Morava a celá Česká republika,“ řekl ministr Sobotka.