Větší internacionalizace a zvýšení kvality výuky a výzkumu, to jsou jedny z nejdůležitějších cílů dvou kandidátů na děkana Přírodovědecké fakulty MU. Na pondělní asi dvou a půl hodinové debatě s představiteli akademické obce čelili Luděk Bláha a Tomáš Kašparovský celé řadě dotazů třeba o výši doktorandských stipendií nebo o podpoře žen ve vědě.
O tom, zda v příštích čtyřech letech povede fakultu Luděk Bláha, který působí v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) nebo Tomáš Kašparovský z ústavu biochemie, bude akademický senát fakulty rozhodovat už v pondělí 20. listopadu. Nově zvolený děkan nahradí ve funkci od 1. února 2018 Jaromíra Leichmanna, který byl zvolen už dvakrát, a nemohl tak znovu kandidovat.
Zahraniční spolupráce a podpora doktorandů
Oba kandidáti hodnotí současný stav fakulty jako dobrý a rádi by ji dál rozvíjeli. Tomáš Kašparovský vidí příležitost v nově připravovaných akreditacích, díky kterým by se mohla studijní nabídka upravit tak, aby přilákala nové studenty včetně zahraničních. Podle něj by měla být nabídka studia jednak srozumitelná pro středoškolské studenty a jednak by měla nabídnout také obory požadované na trhu práce. „Hrozbu pak vidím ve financování. Úkolem děkana je mimo jiné hledat nové zdroje,“ uvedl Kašparovský.
Bláha vidí komplikace fungování fakulty v tom, že není jasné, z jakých zdrojů se hradí různé věci, tedy, co kryje peníze na výuku, a co finance na výzkum. Hrozbu vidí ve velkém objemu projektových peněz, jejichž příliv pomalu dobíhá a není jasné, jaká bude situace v budoucnu. „Příležitostí i hrozbou je pak Ceitec. Měli bychom pracovat na nastavení vztahů, které budou realistické i z hlediska financování,“ řekl Bláha.
Část dotazů akademiků směřovala na jejich zkušenosti se spoluprací se zahraničím, a to v souvislosti s jejich plány na větší internacionalizaci fakulty. S kolegy ze zahraničí spolupracují oba kandidáti a chtějí posílit tento aspekt napříč fakultou.
Tomáš Kašparovský by rád rozvíjel příslušné oddělení děkanátu, které se o zahraniční spolupráci stará. „Podle nových akreditačních pravidel by měl každý doktorand strávit nejméně měsíc v zahraničí, to bez kontaktů nejde. Také bych rád přilákal víc zahraničních vysokoškoláků, což může kultivovat prostředí fakulty včetně jazykových schopností našich studentů,“ uvedl.
Luděk Bláha by rád otevřel co nejvíc vypisovaných pozic, včetně doktorandských, i zahraničním zájemcům. Také on je přesvědčený, že větší internacionalizace přispěje ke kultivaci fakulty. „Není nezbytné brát na pozice lidi ze zahraničí nebo se zahraniční zkušeností, ale najít ty nejlepší pro dané místo,“ odůvodnil větší otevřenost výběrových řízení Bláha.
Výběr kvalitních lidí byl také jedním z témat diskuse. Bláha vidí příležitosti už u středoškolských studentů, s nimiž však podle jeho slov pracují jednotlivé součásti fakulty různě a rád by podpořil další projekty na podchycení talentovaných mladých lidí. Co se týče získávání zkušených lidí, je potřeba podle něj vytvořit kompetitivní podmínky, například za pomoci rezerv ve fakultním rozpočtu. „Důležité je také pouště mladší kolegy do funkcí, měli by nás přerůstat,“ podotkl.
Kašparovský také souhlasí s tím, že kvalitního člověka pro výzkum i výuku je potřeba dobře zaplatit. Důležité jsou však podle něj i další záležitosti jako kariérní postup. Oba se shodli také na tom, že je potřeba diskutovat i o platech neakademických pracovníků.
Část dotazů směřovala také na ohodnocení doktorandů. „Doktorské studium je příprava na samostatnou činnost, student by měl získávat zkušenosti a ideální by bylo mít práci na projektu u školitele. Měli bychom si je pečlivě vybírat a dávat jim pak také odměnu na úrovni standardního platu. Nepovažuji za dobré nabírat doktorandy, aby pomáhali s výukou. Je třeba jim vysvětlovat a zdůrazňovat, že to není prodloužení mládí, řada z nich totiž často nemá představu, do čeho jde,“ myslí si Bláha.
Podle Kašparovského by plošné navýšení doktorských stipendií neřešilo systémový problém, který je v tom, že stát přispívá na doktoranda. Je jich tedy příliš mnoho. Nejlepší by podle něj bylo současný balík peněz rozdělit na menší počet studentů. „ideální je také hledat další zdroje na kofinancování doktorského studenta. Hlavní je, aby si již od začátku student se svým školitelem jasně nastavil podmínky, za jakých bude pracovat,“ dodal.
Administrativa už nejen na Kotlářské
Dlouhodobá diskuse na přírodovědecké fakultě se točí také kolem toho, že administrativa včetně studijních oddělení je dostupná pouze v areálu v Kotlářské ulici, a řada lidí tak musí dojíždět do centra Brna z bohunického kampusu. Oba kandidáti by rádi část administrativy na kampus přesunuli. Především budou usilovat o to, aby administrativní pracovníci trávili část pracovní doby v Bohunicích a byli tak dostupnější.
Podobně chtějí více propojit spolupráci fakult působících v kampusu včetně Ceitecu. „V hodně věcech se můžeme inspirovat Ceitecem. Potenciál vidím také v lidech, kteří tam působí. Měli bychom s nimi víc pracovat, je to jeden ze zdrojů pro kvalitní akademiky,“ uvedl Bláha. Kašparovský by se rád více propojil s lékařskou fakultou a u Ceitecu například podpořil větší využívání vybavení, která jsou tam k dispozici.
Oba kandidáti měli celkově na řadu otázek velmi podobné názory. Domluvili se už také na tom, že si budou vzájemně dělat proděkany. V rámci úvah o budoucích týmech pak oba avizovali, že jako proděkana chtějí angažovat dosavadního děkana fakulty Jaromíra Leichmanna.
