Události

Patří mezi významné světové chemiky a od roku 1994 je také držitelem titulu čestného doktora na Masarykově univerzitě. Řeč je o Herbertu Roeskym, který v říjnu přijel se svou odbornou přednáškou na oficiální otevření nové chemické posluchárny v univerzitním kampusu.

Pojem „Velká chemická“ znají dnes na přírodovědecké fakultě už jen ti největší pamětníci. Šlo o proslulou učebnu, která se nacházela v areálu na Kotlářské v současném pavilonu 7. Jedinečná byla velkou kapacitou a skvělým zázemím pro demonstrační pokusy, bez kterých si nelze výuku chemie představit. V osmdesátých letech však musela ustoupit tehdejšímu výkvětu techniky, sovětskému sálovému počítači EC1033. Po téměř třiceti letech má ale posluchárna svého nástupce, učebnu A11/132 v bohunickém kampusu.

I když 25 let znamená v lidském životě teprve překonání prahu dospělosti, v životě časopisu je to už pořádná doba. Právě takového milníku letos dosáhl v současnosti zřejmě nejvýznamnější český literární časopis. A skutečně má něco za sebou. Z předrevolučního samizdatu se přes formát sborníku a posléze revue stal literárním měsíčníkem s nákladem kolem 1 400 výtisků.

Martin Svoboda, někdejší děkan Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, uznal, že při vykazování svých publikací postupoval v rozporu se standardy a etickými zásadami akademických činností. Vyplývá to ze Svobodova stanoviska k závěrům odborné komise, které mají k dispozici rektor MU Petr Fiala a stávající děkan ESF MU Ivan Malý. Svoboda nebude nadále vykonávat funkci předsedy oborové rady doktorského studia a školitele nových doktorských studentů. Na základě závěrů odborné pracovní skupiny o tom rozhodl děkan Malý.

Od okamžiku, kdy se narodilo první dítě ze zkumavky, uplynulo už více než třicet let. Na svět mezitím touto cestou přišly přes čtyři miliony dětí a jejich počet dál narůstá geometrickou řadou. U řady párů to totiž ani jinak nejde. Společný projekt vědců přírodovědecké a lékařské fakulty by mohl posunout možnosti umělého oplodňování ještě dále. Výzkumem spermií chtějí přijít na kloub tomu, jak rozpoznávat ty, které v závodě na cestě k vajíčku vítězí.

Za poslední dvě desetiletí, která uplynula od pádu totalitního režimu, prošla univerzita celou řadou velkých změn. Na první pohled jsou vždy vidět především rekonstrukce a stavby, spolu s nimi ale začala prostory pro akademické bádání a výuku doplňovat i umělecká díla – zejména plastiky. Historické budovy univerzity v centru města už dávno zdobí sochy nejrůznějších významných českých umělců, další ale v poslední době přibyly i v kampusu v Bohunicích.

Třídění odpadu v současnosti zažívá boom jak ve světě, tak v České republice. Dvě třetiny Čechů v domácnostech aktivně separují papír a PET lahve, není tedy divu, že studenti Masarykovy univerzity začali volat po možnosti třídit odpad i ve škole. Tak vznikl projekt Zelený kampus, který studenti prezentovali na zářijovém zasedání Akademického senátu MU.

Celkem 25 počítačových sestav putovalo v létě z Masarykovy univerzity k dětem ze slumů v hlavním města africké Keni Nairobi. O tom, jak jim počítače v nově vybudované internetové kavárně nazvané Cyber Café slouží, se pak mohli přesvědčit návštěvníci akce Jak začíná školní rok v Africe, která se uskutečnila začátkem září v atriu fakulty sociálních studií.