Události

Účastnici Univerzity třetího věku Masarykovy univerzity přivezli do Lipska výstavu kreseb a fotografií vzniklých v tematickém kurzu nazvaném Výtvarný plenér, který se konal v létě v Telči. Vernisáž výstavy, která je umístěna v prostorách Nové radnice v Lipsku, proběhla hned na začátku výměnného pobytu českých seniorů, kteří do Lipska přijeli druhý říjnový týden.

Běžně v ní sportují studenti. V první polovině září se však v hale Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity odehrávala jiná klání. Fakulta se totiž stala hostitelem mistrovství Evropy basketbalistů na vozíku skupiny B. Domácí tým na něm skončil sedmý, do skupiny A postoupili vítězové Nizozemci a poražení finalisté Švýcaři.

Dát lidem možnost sáhnout si na vědu, ale taky ukázat, že i vědci jsou lidé z masa a kostí, a ne jen podivíni zavření v laboratořích odtržených od světa. Takové je poslání Noci vědců, projektu, který se každý rok koná na desítkách míst napříč celou Evropou, mezi nimiž nechybí ani Brno. Právě zdejší populárně-naučná akce, která se letos konala 24. září, má v Česku největší ohlas a nabízí také nejpestřejší program.

Slavnostním otevřením závěrečné etapy výstavby Univerzitního kampusu Bohunice dokončila 23. září Masarykova univerzita osm let trvající program rozvoje své materiálně technické základny. Areál pro výuku, výzkum a vývoj, který stál pět miliard korun, je největší investicí do vysokého školství ve střední Evropě. Špičkově vybavené výukové a laboratorní prostory slouží pěti tisícům studentů a tisícovce akademických a vědeckých pracovníků tří fakult Masarykovy univerzity: lékařské, přírodovědecké a sportovních studií.

Objev mimořádného významu se podařil Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU. Tým pod vedením Jiřího Macháčka odkryl na Pohansku u Břeclavi základy rotundy přibližně z 9. století. Nalézt zděnou architekturu z tohoto období se u nás nepovedlo téměř třicet let. Rotunda tak po dlouhé době doplnila nevelkou skupinu architektonických památek dokládajících průnik křesťanství do českých zemí.

Zvláštní ocenění ministra zahraničí za šíření dobrého jména České republiky a věhlasu českých myšlenek v zahraničí dostal v polovině června chemik a mecenáš nejen Masarykovy univerzity Alfred Bader. Cenu s názvem Gratias Agit předal doktoru Baderovi dnes již bývalý ministr zahraničí Jan Kohout.

Každou dobrou konferenci nedělají jen kvalitní odborné příspěvky, ale i pružná organizace. Student Masarykovy univerzity Jaroslav Škrabálek se proto rozhodl vytvořit onlinový systém Takeplace, který má usnadnit pořádání podobných akcí. A je s ním úspěšný. Mezi necelou stovkou podnikatelských záměrů se umístil druhý v soutěži Nápad roku a jemu samotnému vynesl systém titul Student podnikatel.

Několik svazků knih, do kterých jsou symbolicky vepsány dějiny, se po téměř 70 letech vrátilo na své místo. Platónovy spisy patřící Ústavu klasických studií Filozofické fakulty MU zabavili za druhé světové války nacisté. Díky německému milovníkovi knih Herbertu Elbrechtovi a projektu univerzity v Göttingenu, který se právě vracením knih ukradených nacisty zabývá, se spisy v létě vrátily zpátky na Masarykovu univerzitu.

Centrum pro podporu humanitních věd (CARLA) v areálu filozofické fakulty chce postavit Masarykova univerzita z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Cílem je vybudovat moderní zázemí zejména pro doktorské studium a výzkum. Součástí projektu za 580 milionů korun je také rekonstrukce dlouhodobě nevyhovujících prostor fakulty. Projektovou žádost podali zástupci univerzity na ministerstvo školství 20. srpna.

Projekt na stavbu unikátního vědeckého centra CEITEC odeslalo na začátku září ministerstvo školství do Bruselu k závěrečnému posouzení. Projekt za více než 5,2 miliardy korun umožní vybudovat špičkové laboratoře a zázemí pro 800 vědců. Jedná se o jednu z nejvyšších částek, o niž bude Česká republika žádat z evropských fondů v rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace. Pokud bude projekt schválen, stavba centra by mohla být zahájena v roce 2011.

Biochemik a molekulární genetik Jiří Friml převzal začátkem září v Německu Körberovu cenu pro evropskou vědu 2010 a spolu s ní 750 tisíc eur. Absolvent Masarykovy univerzity a externista ústavu experimentální biologie přírodovědecké fakulty působí na univerzitě v belgickém Gentu. Tam se svým týmem přišel na něco, co časopisy Nature a Science označují za nejvýznamnější objev v oblasti botaniky posledních desetiletí. Jejich výzkum totiž odhalil univerzální mechanismus, jímž se řídí vývoj rostlin, a vyvolal ve vědeckém světě doslova senzaci.