Z domovské Australské národní univerzity přešla na Oxford, kde dělala doktorát, pak přes Bristol do Uppsaly a teď na jaře zakotvila v Brně. Přitáhla ji práce Daniel Kráľe, který na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity díky grantu MUNI Award pracuje na tématech na pomezí matematiky a informatiky.
„Je to pro mě dobrodružství,“ říká usměvavá Australanka, když odpovídá na otázku, jestli nejsou všechny ty přesuny náročné. Odpověď vztahuje na to, jak se pořád učí žít v nových podmínkách, i na poznávání nových týmů a toho, čím se přesně zabývají. „Baví mě učit se různé věci na různých místech,“ doplňuje.
Ji samotnou zajímají hlavně sítě, jejich jednotlivé body a to, jak jsou vzájemně propojené. Nemusí to být jen počítače, ale třeba i proteiny v buňce. „Vždycky je totiž vidět, že některé skupiny jsou si víc blízké než jiné. Je to jako s lidmi, které znáte – některé kamarády máte z dětství, jiné z univerzity a pak některé, kteří se znají se všemi,“ přirovnává Fiona, jejíž práce se soustřeďuje na sledování těchto sítí a jejích chování. Výsledky i celá její práce jsou hodně teoretické, ale dá se s nimi pracovat při zlepšování konstrukcí sítí.
V podstatě stejnými problémy se zabývá také Daniel Kráľ, který přišel na univerzitu s ERC grantem vloni v září. Stalo se tak díky tomu, že získal univerzitní grant pro excelentní vědce s názvem MUNI Award, který mu zajišťuje pětileté financování jeho práce a velkou volnost v dalším směřování výzkumu. Právě on byl hlavním tahákem, za kterým Fiona do Brna šla.
„Potkali jsme se v Británii a mně brzy došlo, jak je to skvělý člověk, který má pořád spoustu zajímavých nápadů. Navíc se s ním výborně spolupracuje,“ popisuje australská matematička, která prý měla pro přesun do České ještě další důvody.
V jejím oboru se obecně působiště příliš nemění, takže to, že ona může, bere jako čest. „Navíc kdykoliv jsem v minulosti jela na nějaký workshop nebo konferenci do Evropy, přišlo mi, že lidé tady spolupracují daleko ochotněji než jinde. A taky jsem zažila jeden skvělý workshop v Praze, kam se sjela spousta dalších Čechů, kteří mě nalákali,“ vypočítává.
Fiona navíc boří stereotyp o matematicích zavřených nad čísly někde v kanceláři. „Když člověk dělá doktorát, je hodně sám nebo jen se svým školitelem. Já jsem ráda, že teď se můžu o odborných problémech mluvit osobně se spoustou dalších lidí. Na Danově skupině je navíc skvělé, že hodně cestuje a vozí informace odjinud.“
Fionin pobyt v Česku není neomezený, bude tady do konce prosince tohoto roku. I tak se ale snaží aklimatizovat co nejvíc. Hledá třeba klub, kde by se mohla věnovat oblíbenému ježdění na kajaku. Aktuálně to ale spíš vypadá, že skončí u dračích lodí.
Jako Australanka už také zažila několik kontrol cizinecké policie a občas má potíže s tím, že ne všechny aspekty života jsou převedené a fungují v angličtině. Obecně se tady ale má prý moc dobře. „Těžím z toho, že jsem, odkud jsem. Vy Češi máte Australany rádi. Každý hned začne mluvit o tom, jak máme krásnou přírodu, což dává smysl. Pochopila jsem, že Češi v ní tráví čas moc rádi.“
