Součástí jejich výzkumu je totiž i sledování vlivu teploty na konkrétní druhy těchto živočichů, které se však má odehrávat ve vybraných lokalitách na Slovensku. „Pro letošek jsme měli naplánované umístit na jaře na vybraná prameniště teplotní datalogery a v květnu a koncem sezony tam provést sběry bezobratlých. Naším cílem je zjistit, jak dlouhodobý průběh teplot ovlivňuje jejich vývoj a jak se tedy budoucí změna klimatu projeví na společenstvech těchto živočichů,“ přiblížil náplň nového projektu financovaného Grantovou agenturou ČR Michal Horsák z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU.
Osazení vybraných lokalit teplotními čidly a také květnovou výpravu pro vzorky a data ale přerušila epidemie způsobená novým typem koronaviru. Zavedená karanténní opatření a uzavřené hranice totiž odborníkům znemožnili se na studijní plochy dostat.
Vybrali si lokality, které vykazují stálé podmínky, ale i takové, kde teploty hodně kolísají a povrch se více prohřívá. Historická data z tohoto typu stanovišť o vodních bezobratlých neexistují, ale brněnští biologové mohou jejich reakci předpovědět právě na základě pozorování míst s rozdílnými podmínkami. „Na slatiništích žijí především chladnomilné druhy, které jsou většinou vzácné a také citlivé na růst teploty. Mohou proto špatně reagovat na dlouhodobé změny teploty, ale mohou je také vytlačit jiné druhy, které oteplení snášejí lépe,“ podotkl Horsák.
Spolu s údaji z teplotních čidel vědci chtěli provést dva odběry a sledovat vývoj larev v závislosti na konkrétní teplotě. Přístroje ale na místo nedostali a šance, že by mohli v květnu získat vzorky tamních bezobratlých je také malá. „Tím jsme v podstatě přišli o celý rok, protože tato aktivita je navázaná na sezonu a dá se zopakovat znovu až od jara příštího roku. Naštěstí jde o první rok projektu, takže můžeme údaje sbírat v roce dalším, ale zasáhne nám to do časového harmonogramu zpracování výsledků, což je docela náročná práce, a budeme proto muset hodně zabrat, abychom měli šanci udržet termín dokončení.“
Ohrožení navazujících projektů
Zkušeného biologa trápí především to, že zpracování výsledků a publikací zasáhne do začátku dalších projektů, které se snaží plánovat tak, aby na sebe navazovaly a nepřerušilo se tak financování výzkumu. Odborníky tak čeká náročné období, kdy budou dokončovat práci na starých projektech a zároveň už pracovat na případných nových. Posun se totiž může dotknout i dalšího, náročnějšího výzkumu botaniků a zoologů.
Horsákův kolega Jeffrey Clark Nekola vede projekt, jehož součástí jsou i dvě velké expedice do Kanady a Grónska. Vědci se v něm zabývají evolucí a důvody současného rozšíření živočišných druhů na severní polokouli a tím, jak tento proces ovlivnily přírodní bariéry v době ledové a dnes.
„V glaciálu oddělovaly velké ledovce severní a jižní část Severní Ameriky i Evropy, mezi Evropou a Amerikou byl a je oceán, ale naopak Asie a Severní Amerika byly spojené pevninským mostem. Genetická a klimatická data ukazují, že tyto geografické překážky měly velký vliv na současnou druhovou odlišnost a pestrost v různých místech severní polokoule. My se chceme podívat, zda to platí i dnes, kdy podobnou překážku tvoří grónský ledovec,“ upřesnil Horsák.
Bude expedice do Kanady a Grónska?
Vědci tak pro letošek mají naplánovanou velkou expedici do východní Kanady včetně Baffinova ostrova, kde chtěli sbírat vzorky a v příštím roce chtějí zamířit do Grónska pro totéž. „Bylo docela náročné výpravu připravit, například jsme museli získat povolení od Inuitů a museli jsme o něj žádat v jejich řeči. Vše se podařilo a pak přišel koronavirus,“ líčí Horsák. Přestože začátek výpravy do Kanady je plánovaný až na přelom července a srpna, musí si odborníci zajistit letenky dříve a vědec se obává, že v té době se ještě svět nevrátí k „normálu“.
Pokud se jim nepodaří výpravu letos uspořádat, budou muset celý projekt opět posunout. Nemohou totiž na dvě výpravy zároveň, a museli by tak o rok odložit i plánovaný sběr vzorků v Grónsku a také jejich zpracování. „Na rozdíl od odložených pozorování na Slovensku jsou tyto expedice mnohem dražší a cestovní náklady nejdou jednoduše převést do dalšího roku, i když jsme opět teprve na začátku tříletého projektu. Případný posun ale nenastane naší vinou, tak doufám, že grantová agentura přesun prostředků povolí. Jinak by byly některé cíle projektu ohrožené,“ věří výzkumník.
Zaměření na jinou práci
Nepříznivý vývoj ale neznamená, že by biologové zaháleli a na projektech nepracovali vůbec. Například do studie o vlivu teploty na vývoj bezobratlých teď sbírají historická data a analyzují, aby se pak mohli víc soustředit na zpracování aktuálních vzorků a informací. Podobné je to u grantu na výzkum diverzity severské fauny. „Tam jsme navíc rozjeli genetickou studii, která s projektem souvisí, ale nebyla v něm přímo plánovaná. Díky ní však využijeme laboratorní kapacity i tým bude mít na čem pracovat,“ dodal Horsák.
