Česká republika v posledních letech připravuje výstavbu vysokorychlostních železničních tratí, které propojí velká česká města a také Českou republiku se zahraničím. Poptávku po vysokorychlostní železnici mezi Prahou, Brnem a Ostravou zjišťují v rámci projektu „Nová mobilita“ odborníci z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy sdružení v institutu ITREGEP . Data z pilotních průzkumů ukazují, že rozhodování lidí o tom, zda využijí možnost rychlé přepravy, ovlivňuje nejen rychlost přepravy, ale i řada dalších faktorů jako cena jízdného, spolehlivost spojení, komfort apod. Předmětem výzkumu je zjistit skutečnou velikost poptávky po přepravě osob mezi Prahou, Brnem a Ostravou v současné době a odhadnout, jaká bude budoucí poptávka po vysokorychlostní železnici a které faktory jsou pro její využití skutečně významné a proč.
Výzkum mobilitního chování lidí pomůže odborníkům odhadnout, zda a za jakých podmínek může vysokorychlostní spojení vedoucí napříč Českou republikou přitáhnout dostatečné množství cestujících zejména ze silniční dopravy. V průzkumech zjišťují, kolik lidí jezdí na budoucích trasách vysokorychlostních tratí (VRT), jaké dopravní prostředky využívají, kolik by se jich přesunulo na nový typ dopravy a zda by přibyli i cestující noví. Jako hlavní zdroj informací slouží anonymizovaná signalizační data mobilních operátorů o pohybech každé SIM karty na vytyčených trasách a paralelní spotřebitelská šetření prováděná pomocí dotazníkových průzkumů a řízených rozhovorů.
„Výsledky analýzy dat a spotřebitelských šetření ukazují, že asi 50 procent lidí cestuje mezi těmito městy častěji než jednou do měsíce. U cestujících autem nás zajímá, za jakých okolností a v jaké míře budou ochotní vyměnit své auto za environmentálně příznivější železniční dopravu. U cestujících vlakem nebo autobusem nás zajímají důvody jejich současné volby a ochota připlatit si vyšší cenu jízdného za rychlejší přepravu. A u populace, která cestuje mezi Prahou a Brnem jen příležitostně, nás zajímá, nakolik je vysoká rychlost a komfort přepravy přiměje cestovat častěji a pravidelně, například i za prací,“ uvedl Martin Kvizda z Ekonomicko-správní fakulty MU.
Podle analýzy signalizačních dat z roku 2019, kdy byla standardní úroveň poptávky, cestuje ve všední den po železnici z Brna i z Ostravy do Prahy denně 4 525 cestujících. Silniční dopravy po dálnici D1 využívá ve stejném směru denně 18 955 cestujících.
Z průzkumů vyplývá, že zatímco cestující vlakem či autobusem využijí během své cesty i jiné dopravní prostředky, z cestujících automobilem jich 91 procent využije pouze automobil. Dalším důležitým výstupem dotazníkových šetření jsou odhady, jak jsou cestující citliví na cenu jízdenky nebo na to, jak často daný spoj jezdí.
V rámci projektu zkoumají odborníci také zkušenosti s různými provozními koncepty VRT v zahraničí. Ukazuje se, že ve většině evropských států jsou základem systému vysokorychlostní dopravy vnitrostátní spojení. Mezinárodní doprava je na evropských vysokorychlostních tratích zajišťována méně často (jedná se především o spojení mezi městy, jakými jsou Paříž, Londýn, Brusel, Amsterdam, Frankfurt či Kolín nad Rýnem).
Projekt podpořený z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání bude řešen do konce roku 2022. Předmětem zkoumání bude také problematika konkurence a předpokládaný vliv výstavby vysokorychlostních tratí na mobilitu pracovní síly, ekonomický rozvoj regionů, či rozvoj cestovního ruchu. První úseky vysokorychlostních tratí by se mohly v ČR začít stavět po roce 2025. V tuto chvíli vznikají studie proveditelnosti pro trati umožňující rychlost vlaků 300 až 320 kilometrů v hodině právě mezi Prahou, Brnem a Ostravou.
