„Přistupujeme ke společenským tématům, která jsou klíčová, a řešení otázky znečištění ovzduší patří k aktivitám, kterými se jako fakulta chceme zabývat,“ uvedl děkan ESF MU Jiří Špalek. Aktuální průzkumy – Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna a Vliv mobility na expozici dětí znečištěnému ovzduší a ekonomické konsekvence – se staly v závěru června součástí konference Zelená budoucnost: věda a město. Na půdě fakulty se konference zúčastnili také zástupci Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna, Českého hydrometeorologického ústavu a Centra dopravního výzkumu, současně členové partnerského konsorcia. Právě myšlenka přímé spolupráce ESF MU s partnery přináší možnost uplatnit výsledky výzkumu v praxi i přispět ke změně chování každého z nás.
Akční zlepšování kvality ovzduší ve městě Brně se stalo cílem samotného monitoringu. Pro potřeby výzkumu došlo ke znásobení počtu lokalit na dalších dvanáct mobilních stanic (Brno má standardně 12 stacionárních stanic, které provozuje Magistrát města Brna, Český hydrometeorologický ústav a Zdravotní ústav Ostrava). Dvoutýdenní měřicí kampaň se v daných lokalitách uskutečnila ve všech ročních obdobích.
„Díky mobilním měřicím stanicím jsme vytvořili unikátní hustotu měření s důrazem na regionální a lokální úroveň, zkoumali jsme zátěž ze znečištění ovzduší, vztah kvality ovzduší na zdraví a nastínili jsme také přibližně 70 vhodných opatření, které se zlepšením kvality ovzduší souvisí,“ uvedl Vilém Pařil z katedry ekonomie. Průzkum se rovněž zabýval přepravním chováním obyvatel s tím, že vyhodnocoval, kolik minut Brňané tráví v dopravním prostředku nebo chůzí během všedního dne, stejně tak monitoroval, jaké aspekty považují rodiče za nejdůležitější při cestě dítěte do školy. Dýchání čerstvého vzduchu skončilo až na pátém místě (po bezpečí dítěte, riziku dopravní nehody, rychlosti a pohodlí). Dopad na životní prostředí považovalo za nejdůležitější 19,7 procent dotazovaných s umístěním na 8. příčce. Hlavní příčinou znečištění ovzduší jsou podle Brňanů osobní a nákladní auta, a důležitost proto přikládají zelené městské hromadné dopravě. „Až ke konci žebříčku se umístilo lokální spalování a vytápění, které je přitom kritické. Ukázalo nám to, že je třeba dostat tuto problematiku do povědomí a zamyslet se, jak ji komunikovat,“ objasnil Vilém Pařil. Pokud jde o řešení kvality ovzduší, většina dotázaných se domnívá, že by mělo být hrazeno z veřejných zdrojů. Za důležité považuje Vilém Pařil zjištění, že občané nemají dostatek informací, aby tuto situaci vyhodnotili.
Na monitoring a opatření budou na ESF navazovat další projekty: Stavanger (realizace zelených a modrých opatření) a Svalbard (podpora monitoringu a identifikace místního znečištění ovzduší způsobeného lokálními topeništi). Samotná ESF naplní projekt Stavanger realizací zelené střechy na budově fakulty. Se stavebními úpravami a výsadbou se počítá už letos na podzim. „Akademický sektor může ve spolupráci s Brnem řešit problematiku ovzduší ve výzkumné i aplikační lince a navzájem se doplňovat. Zároveň je dobré toto téma komunikovat, abychom je mohli předat obyvatelstvu,“ uzavřel Vilém Pařil.
Odborná asistentka Katedry regionální ekonomie a správy ESF MU Dominika Tóthová a výzkumník Ondřej Mikeš z RECETOX PřF MU z pracoviště Hodnocení expozice a zdravotních rizik prováděli „malé měření“ za pomocí osobního personálního vzorkovače. Jako účastníky výzkumu si vybrali dětskou populaci, která je vůči znečištění ovzduší nejcitlivější. Oslovili dvanáct brněnských základních škol a do projektu zapojili přes 150 dětí, které při pohybu v Brně nosily malé měřicí přístroje na baťůžcích nebo za opaskem. Senzory přístrojů rozlišovaly škodlivé látky venku i uvnitř, děti zároveň dokumentovaly, kde se nacházejí (doma, ve škole), jak cestují (autem, pěšky apod.) a jak tráví volný čas.
„Naším cílem bylo zmapovat imisní zátěž dětí ve věku povinné školní docházky prachovými částicemi v závislosti na časoprostorových charakteristikách a mobilitním chování. Zároveň se pokusíme identifikovat místa a případně možné kritické expozice,“ okomentovala hlavní úkoly výzkumu Dominika Tóthová.
Kampaň měla dvě částí – zimní a letní, přičemž děti nosily vzorkovače vždy sedm dní v týdnu. Jelikož letní část skončila těsně před začátkem prázdnin, budou se nasbírané údaje ještě vyhodnocovat. Součástí malého měření bylo dotazníkové šetření, kdy výzkumníky zajímalo, jak důležité jsou pro rodiče aspekty při cestě dítěte do školy.
„Zajímalo nás, zda se změní chovaní rodičů poté, co se do projektu zapojí, a také nás bude zajímat, zda ke změně chování došlo,“ okomentovala průběh výzkumu Dominika Tóthová. Vedle účastníků projektu oslovili výzkumníci i kontrolní skupinu rodičů dětí, které do výzkumu zapojeny nebyly. „Odpovědi pak budeme porovnávat,“ doplnila Dominika Tóthová. Analýza výzkumu pak přinese výsledky, týkající se kontroly odlehlých a extrémních hodnot, grupované analýzy pro jednotlivé školy, měření z cesty do školy, rozdíly v sezonním měření, časoprostorové definice a identifikaci případných problematických míst.
