Podle vědkyně z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Aleny Mackové souvisí trend ve vyhýbání se zprávám na sociálních sítích s polarizací společnosti a zahlceností informacemi, což řada lidí vnímá jako problém. Na sociálních sítích se tak proto chtějí spíše bavit.
Lidé také stále méně participují na obsahu. „Vždy jsme sledovali nepoměr mezi podílem aktivních tvůrců a pasivních čtenářů, ale v současnosti je ta nerovnost už opravdu veliká. V našich datech jsme si toho mohli povšimnout na příkladu zapojování do online diskuzí. Mezi roky 2020 a 2023 jsme uskutečnili více než 70 hloubkových rozhovorů s aktivními uživateli online sociálních sítí v Česku a ty nám poměrně jasně ukazují to, jak během pandemie a později během války na Ukrajině postupně klesala ochota lidí se zapojovat do diskuzí,“ říká Alena Macková.
Podíl uživatelů, kteří nemají zájem se do online diskuzí zapojovat, narostl během pandemie a po ní o více než deset procent. Zároveň ale Macková zdůrazňuje, že lidé diskuze čtou a formují si tak prostřednictvím sociálních sítí své názory.
Co se týče jednotlivých forem sociálních sítí, tak stále polovina populace používá Facebook, ale jeho důležitost pro získávání zpráv klesá. Podle Mackové to ale nesouvisí primárně s uživateli, ale s proměnou této sociální sítě a logikou, s jakou zobrazuje různé typy obsahů. Ty zpravodajské totiž své prominentní místo na Facebooku ztratily. „Ruku v ruce s tím jde i utlumení debaty a jistá rezignace na roli Facebooku (a dalších sítí) v boji proti dezinformacím nebo odklon zpravodajských médií od online sociálních sítí jako klíčového místa, kde se lidé dostávají k jejich zprávám,“ uvedla Macková.
Facebook navíc čelí silné konkurenci jiných sítí, které cílí více na videoobsahy a mladé lidi. Jeho uživatelé pomalu stárnou a místo zpravodajského kanálu příspěvků se často uzavírají do různých zájmových skupin. Pro zprávy pak jdou lidé raději na síť X (dříve Twitter), kterou ale u nás užívá jen malý zlomek dospělé populace. „Navíc se jedná o specifickou kohortu lidí. Ta je starší, protože síti nepřibývají nejmladší uživatelé. Jsou tam lidé, co se zajímají o veřejné dění, a spíš věří jak mediálním, tak politickým institucím. X je dlouhodobě sítí, kde se potkávají lidé z různých organizací, institucí, byznysmeni, odborníci, novináři a stále častěji i politici,“ upozorňuje Macková.
Sociální síť X se od ostatních v mnoha ohledech liší. Ve srovnání s ostatními sítěmi v ČR je X dlouhodobě častěji využívána pro získávání informací, novinek ve svém oboru či zpráv, národních i ze zahraničí. „Mnohem častěji uživatelé jako motivaci k užívání v našem šetření deklarují, že chtějí být v obraze a vědět, co se děje,“ upozorňuje Macková.
Mladí naopak preferují sítě jako TikTok nebo Instagram, kam nechodí kvůli zprávám, ale kvůli zábavě. „Pokud nepočítáme Telegram, tak ostatní sítě jsou ve srovnání s X a Facebookem mnohem více atraktivní pro mladé. Jsou více postaveny na vizuálních obsazích a videích, jsou rychlejší, drží krok s nejnovějšími trendy. Mladí na sítě jako TikTok nebo Instagram pochopitelně nechodí kvůli zprávám, ale kvůli zábavě. Ale i tady se k nim mohou dostávat, ne však přes novináře či média, ale přes influencery a celebrity. Celkově se ukazuje, že se mladí ve srovnání se staršími generacemi ke zprávám dostávají jinak – mnohem častěji přes sociální sítě, zatímco jejich rodiče jdou často přímo na oblíbené stránky médií nebo používají agregátory,“ dodala Macková.
Alena Macková se věnuje proměnám politické komunikace a politického jednání v souvislosti s transformací mediálního prostředí a mediálních praktik. Zaměřuje se na komunikaci politických aktérů v online prostředí i na komunikaci a mediální praxe občanů a jejich možné dopady na postoje lidí, polarizaci a politické jednání.
